Podle Šnobra jsou firmy, které by se mohly v tendru objevit, buď neschopné dostát českým technickým požadavkům, nebo jsou ve špatné finanční kondici. Po vyloučení Ruska tak tendr nedává smysl. „Jak Francouzi, tak Korejci nesplňují požadavky české vlády na reaktor o výkonu 1200 megawattů. Nikdo z nich ho v tuhle chvíli nemá. Říkají, že ho mohou ze stávajících odvodit, což je hezké, ale takový reaktor nemá licenci, natož referenční stavbu. Šlo by o prototyp,“ varuje Šnobr v rozhovoru pro server Novinky.cz.

„A poslední ze zájemců, americký Westinghouse, zase prokazatelně není v kondici stavět jaderný reaktor. V roce 2017 zbankrotoval, a to i kvůli dvěma stavbám na domácí půdě. Šlo o stejnou cenu, za kterou nabízeli i v roce 2013 dostavbu Temelína v ČR, a ukázala se jako nereálná. Projekt v Jižní Karolíně tak zkrachoval poté, co se prostavělo devět miliard dolarů. Druhý, v Georgii, se staví dál jen kvůli tomu, že byl v pokročilejší fázi,“ hodnotí americkou firmu Šnobr a dodává, že firma zbankrotovala a byla vykoupena Kanaďany.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na pokračování tendru i přesto trvá; podle Šnobra čistě z politických důvodů. „Podle mě to pramení z roku 2002, kdy se dokončila Jaderná elektrárna Temelín, což byl nepochybně ohromný úspěch i české politiky. I přesto, že v té době probíhal velký boj s Německem a s Rakouskem – Němci a Rakušani blokovali hranice a zároveň vyhrožovali, že nebudou odebírat naši energii –, trvala vláda na dokončení a udělala dobře. Šlo o ohromné technologické vítězství,“ říká expert na energetiku.

Ve volebním roce je tak podle něj zcela pochopitelný zájem politiků v dostavbě pokračovat, protože veřejnost je jaderné energetice stále velmi nakloněna. „Raději budeme lít další miliony do příprav tendru, který je stejně odsouzený k záhubě. Rozumím tomu, ale bohužel jeden blok tehdy vyšel zhruba na padesát miliard korun. Oproti tomu aktuální ceny se pohybují minimálně kolem tří set miliard korun za blok,“ srovnává Šnobr.

Místo pokračování tendru, odkázaného k neúspěchu, by Šnobr raději vystavěl novou jadernou elektrárnu pomocí nových technologií. „Čeká se na to, s čím přijdou výrobci. Například Francouzi jako jaderná velmoc sami zastavili rozhodování o nových projektech do konce roku 2022 a pravděpodobně tu lhůtu ještě prodlouží,“ radí Šnobr, že je potřeba otevřít oči a podívat se na projekty ve světě. „Největší neštěstí bude pokračovat v tomhle přežitém tendru na Dukovany. Čím dříve se tohle v ČR pochopí, tím lépe,“ má jasno Šnobr.