Oficiální popisek videa zní „Pandora Papers: implications on the efforts to combat money laundering, tax evasion and avoidance“. V češtině můžeme hovořit o úsilí v boji proti praní špinavých peněz, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem.

Z krátkého videa jsou patrné dvě věci.

Snaha českého zástupce o změnu hlasování a rovněž nezájem o aktivní účast zbylých členů EP. Než se Peksa ujme slova, snímá během pár vteřin kamera téměř prázdný sál.

Vystoupení Mikuláše Peksy však bylo zajímavé.

Jednání EP, 6. říjen odpoledne

Po několikavteřinové záběru zpustlého sálu byl pohled upřen už jen na poslance Peksu

Zdroj: Evropský parlament

„Taky hlavně potřebujeme změnit tu rozhodovací strukturu, kterou máme, protože jinak se to nestane. Každý členský stát může dneska legislativu proti daňovým rájům vetovat. Takže je konečně čas ukončit to hlasování rozhodováním jednomyslností v těchto otázkách, a rozhodovat v Evropě kvalifikovanou většinou. Protože u stolu bude vždycky sedět nějaký Babiš, který to bude vetovat kvůli svému osobnímu prospěchu,“ uvedl Peksa doslova.

„Celé je to snaha ovlivnit naše české volby. Jak to celé bylo? No 21. 9. přišly otázky z britského deníku The Guardian, až minulý čtvrtek se mě na tiskové konference začala česká neziskovka ptát na otázky ohledně 12 let starého nákupu nemovitosti. V neděli před debatou v Primě pak zveřejnili příběh, který není porušením zákona a jeho jediným cílem je očernit mě před volbami a nedat mi šanci něco vysvětlit. Žádné měsíce práce českých novinářů, žádný objev. Češi dělali jen pošťáka, žádná investigace. Jen útok financovaný zahraničními neziskovkami a cizími státy,“ uvedl premiér Babiš pro PL.

Tématu jsme se věnovali také, a to především v tomto a tomto materiálu.

Pandora Papers je mezinárodní projekt více než šesti set investigativních novinářů, který v říjnu 2021 zveřejnil skrze Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů dokumenty o obcházení daně, daňových únicích a praní špinavých peněz skrze přesuny kapitálu do daňových rájů, kterých se dopouštějí stovky miliardářů a vysoce postavených politiků. Na projektu se podílela mnohá přední světová média, mezi nimi například The Guardian, The Washington Post, německé televize ARD a NDR nebo britská BBC.