Podle Grebeníčka různé celebrity a elity ukazují skrze média soucit ke zvířatům nebo ke zdravotně postiženým, nemocným a sociálně slabým lidem. Bohužel už nevystupují proti utrpení a ponížení statisíců a milionů spoluobčanů.

Tragické příběhy vyvolávají díky médiím v lidech pocit sounáležitosti. Ale nepropadejte klamu

„Nemíním snižovat upřímně míněné dobré skutky a charitu. V převážné většině musím ale kritikům, kteří mne oslovili, dát za pravdu. Tragické příběhy a tíživé situace jednotlivých obětí současného společenského systému nepochybně vyvolávají pocity lidské sounáležitosti v každém vnímavém člověku, na kterého mediální kampaně cílí,“ vysvětlil Grebeníček.

Varuje ale, aby lidé nepropadali klamu uspokojení z drobných dárků na charitu a zapomínali na podstatné.

Papaláši a tuneláři zastírají směšnou dobročinností to, že kašlou na problémy lidí

„Lidské tragédie, utrpení a ponížení nejsou dnes záležitostí omezeného počtu jednotlivců. Ti, kdo se na mne obracejí, připomínají, když budu citovat jeden drsněji vyjádřený názor, že `papaláši, tuneláři, zloději, jejich děvky a média zastírají směšnou dobročinností to, že prostě kašlou na problémy lidí`,“ tvrdí Grebeníček.

Jedná se o nesporný fakt, tvrdí Grebeníček: „Starosti statisíců a milionů spoluobčanů mohou vytěsnit ze svého vědomí nejen ti ze společenské smetánky nebo i z okruhu klientelistických mafií, kdo si na charitu hrají, ale i mnozí další.“

Oproti charitativním sbírkám stojí statisíce nezaměstnaných a chudých

Když někdo dá pár kaček na Tříkrálovou sbírku nebo přispívá na konta pro potřebné, může pociťovat uspokojení. To je ovšem podle Grebeníčka alibistické. Podstatu a příčiny opakujícího se lidského trápení žádná charita nezmění.

„Oproti charitativním sbírkám a mediálním akcím na pomoc trpícím jednotlivým rodinám nebo jednotlivcům tak stojí statisíce nezaměstnaných, statisíce chudých a sociálně, zdravotně strádajících,“ poukázal Grebeníček. Proto vidí kapitalismus ve vyspělém 21. století jako krutý a asociální systém.

Řešením je změna systému

Zástupce KSČM proto vidí východisko jinde: „Řešení spočívá ve změně asociálního systému, který upírá člověku důstojnost, práci a právo nikoli na blahosklonný soucit sytých, ale na účinnou solidaritu a pomoc.“