Na úvod rozhovoru přišla řeč na rodinné zázemí Markéty Pekarové Adamové, které ji formovalo. Předsedkyně TOP 09 pochází ze Svitav. Její otec byl řezník, matka švadlena a v její úzké rodině byla první, kdo získal maturitu i vysokoškolské vzdělání. „V té nukleární rodině jsem byla první, kdo měl vůbec maturitu. Ale v té široké, protože mám širokou rodinu – asi dvacet bratranců a dvacet sestřenic, protože tatínek byl z hodně dětí, tatínek byl z osmi dětí, maminka ze tří, takže mám spoustu příbuzných – ani v téhle hodně široké rodině nikdo nemá vysokou školu. Až moje sestra šla v mých šlépějích,“ prozradila v Inbox podcastu, že své vzdělání považuje za průlom v rodinné historii.
Zdůraznila, že si váží hodnot, které jí rodiče předali: „Nesmírně si vážím toho, jakými vlastnostmi mě tohle prostředí vybavilo,“ doplnila.
Na první pohled může být překvapivé, že se Markéta Pekarová Adamová vydala právě cestou pravicové politiky v TOP 09, a ne například do levicového spektra, kde by ji mnozí vzhledem k jejímu rodinnému zázemí očekávali. Sama si tento rozpor uvědomuje. „Pocházím z prostředí, které úplně netíhlo ke vzdělání, to říkám na rovinu. Moji rodiče nechtěli, abych studovala vysokou školu. Oni k tomu neměli vztah, neviděli v tom žádnou hodnotu. Pro ně to bylo za obzorem toho, co vnímali. Nemám jim to vůbec za zlé. Zkrátka to pro ně bylo nepředstavitelné, že se budu živit jinak než rukama.“
Zdůraznila, že v rodině byl silný respekt k řemeslu, ale myšlenkový přínos jako takový vnímán nebyl. „U nás v rodině bylo normální, že si vážíme řemesla. Neznamenalo to, že bychom pohrdali jinými, ale pro naše rodiče bylo hodnotné něco vytvořit, něco předat, co pak někdo může spotřebovat. Ale myšlenkový přínos byl nepochopen. Myslím ale, že to změnili od té doby, co jsem tu cestu ušla a ukázala.“
Mohou Němci přestat cítit vinu za své rodiče, prarodiče a praprarodiče, jak jim radí Elon Musk?Anketa
Na otázku, zda byla politika doma běžným tématem, Markéta Pekarová Adamová odpověděla, že spíše okrajově – a to s jistou dávkou nedůvěry. „Když už, tak spíš pohrdlivě, ve smyslu: co ti politici nahoře vědí o našem životě, co oni nám do toho budou mluvit,“ uvedla.
Její rodiče měli smůlu v období po revoluci, kdy jim politické změny zasáhly do životních plánů. „Rodiče měli svým způsobem smůlu. Když přišla revoluce, zrovna měli – a to je věc, kterou jsem ještě nikdy neříkala – připravený nějaký projekt na stavbu domu a plánovali využít tehdejší novomanželské půjčky. Jenže pád režimu jim to zhatil, už to nefungovalo stejným způsobem. Myslím, že v nich zůstala taková hořkost z toho, že to nestihli. A pak přišla i fáze, kdy si řekli: ‚Už k těm volbám nemusíme, tak už k nim ani chodit nebudeme.‘ A nechodili.“
Ačkoli tomu tak v minulosti nebylo, dnes už rodiče Pekarové Adamové chodí, a chystají se tak i k letošním volbám do Poslanecké sněmovny.
V rozhovoru popsala, jak se už ve velmi mladém věku rozhodla jít na víceleté gymnázium. Její rozhodnutí nebylo motivováno žádnou velkou vizí, ale spíše inspirací od blízkého kamaráda. „V jedenácti letech jsem se sama přihlásila na víceleté gymnázium. Šel tam i kamarád z dětství. On se na gymnázium hlásil, já jsem viděla tu cestu u něj, takže nemůžu říct, že bych byla tak osvícené dítě a řekla si, že chci být prezidentkou nebo něco podobného,“ uvedla dnes třetí nejvyšší ústavní činitelka v zemi.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Na gymnáziu však nepatřila hned mezi nejlepší studenty. „První dva tři roky na gymplu jsem se v tom teprve hledala. Nejsem nějaký nadprůměrný student, až později jsem na gymnáziu byla lepší a lepší. A pracovala jsem na sobě víc a víc. Víc jsem tomu hledala sama důležitost. Pro mě to prostě byla meta – mít to vzdělání. Nebyla jsem klasická šprtka. Měla jsem z chemie čtyřku v jednom pololetí. Fakt to vypadalo bledě tehdy. Ale protože ten učitel nebyl takový, jakého byste chtěli pro své děti... Některé věci mě bavily, některé ne. A těm, které mě bavily, jsem se věnovala víc.“
„Když se blížila maturita, tak jsem se do některých předmětů docela zakousla s chutí. Nemusel mě k tomu nikdo nutit.“
Kdy přišlo rozhodnutí vstoupit do politiky? „Jsem člověk, kterého nebaví na věci jenom koukat a nechat druhé, aby je dělali. Jsem víc proaktivní,“ řekla a dodala, že svůj přístup k politice připodobnila k běžným situacím ze života. „Když u nás v domě nejede výtah, tak volám správci okamžitě. Nenapadne mě přemýšlet, že nejede půl dne a že ho možná už někdo zavolal. Prostě koukám, jestli se něco začne dít.“
Rozdílné názory a vliv na rodiče
V dospívání se ale o politiku začala zajímat sama a vedla s otcem časté diskuse, i když jejich pohledy na svět byly odlišné. „Když jsem dospívala v pubertálních letech, hodně mě zajímalo dění kolem. O politice jsem se s tátou dost bavila, ale měl výrazně jiné názory než já. Dneska bych řekla, že jsem je posunula v jejich vnímání světa. Umíme o tom mluvit a je to pro mě hrozně obohacující.“
Dnes ji prý rodina učí srozumitelnosti v politice. Pekarová Adamová si zároveň uvědomuje, že komunikace s rodiči ji naučila formulovat myšlenky tak, aby byly pochopitelné i pro širokou veřejnost. „Testuju si na nich, jestli jsem srozumitelná – když to vysvětluji své mamce – chci, aby to chápali i ostatní lidé. Vnímám, že nesmím používat některé výrazy, aby to bylo co nejpochopitelnější pro co nejširší vrstvy.“
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Negativní dopad politické kariéry na rodinu
Markéta Pekarová Adamová otevřeně přiznala, že její rodiče nejsou její politickou kariérou vždy jen pozitivně ovlivněni. Zejména v maloměstském prostředí se musejí potýkat s nepříjemnými reakcemi okolí. „To maloměstské prostředí nenese úplně dobře to, co dělá jejich dcera. Je to takové to, že jim říkají: ‚Vy nám tady budete něco vykládat, když vás živí dcera.‘ To si lidi myslí. Přitom to tak není.“
„Nemůžu přemýšlet o tom, co si zase ostatní myslí. Nechci se maloměšťáctví vysmívat, ani aby to působilo… Já ho vlastně strašně chápu,“ dodala. Zároveň zdůraznila, že ji rodiče přesto nikdy neodrazovali od vstupu do politiky, čehož si váží.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská