Prezidentský kandidát Petr Pavel zavítal do Standa Show. Moderátor prozradil, že jel s taxikářem a chtěl vědět, na co by se tenhle taxikář Pavla zeptal, kdyby měl tu možnost. „Zeptej se ho na komanče,“ požádal prý taxikář.

A tak se přesně tohle stalo.

„Já už jsem se bál, že ten dotaz nezazní,“ pousmál se Pavel. „Jsem rád, že je ten výkop hned takhle na začátku, protože lidi se mě na to většinou ptají,“ pravil generál ve výslužbě. „Lidi vědí, že v minulosti tuhle skvrnu mám,“ uznal.

Ale jedním dechem dodal, že před 33 lety se s touto svou minulostí rozešel. „Pochopil jsem sice pozdě, ale pochopil jsem, že to byla slepá ulička,“ řekl o komunistických myšlenkách ze své minulosti s tím, že je sám v sobě s tímto tématem jednou provždy vypořádán.

Narodil se prý do prostředí, které bylo velmi limitované na přístup k informacím. Internet nebyl, sociální sítě také ne, a neznal někoho, kdo by mu mohl předat zkušenost se Západem. „Svým způsobem jsem žil v bublině,“ přiznal. Rodiče jeho maminky prý perzekvováni byli, komunisté jim ukradli obchod, ale rodiče o tom nechtěli mluvit, protože nechtěli mít problémy. V obecné rovině si Pavel myslel, že může komunistickou stranu změnit zevnitř.

„To, že je to špatně, k tomu jsem dospíval až v průběhu 80. let,“ přiznal. „Já vnímám jako chybu to, že jsem si podal přihlášku do strany. Ale byl to tehdy v podstatě standard a já, pokud jsem nechtěl být bílou vránou, tak jsem si tu přihlášku podat musel. Bral jsem to i tak, že když chce člověk dělat nějakou práci, tak k tomu patří i členství v komunistické straně,“ rozvedl myšlenku.

V listopadu 1989 byl jako účastník postgraduálního kurzu v Praze, dopoledne měl výuku a odpoledne viděl, že atmosféra houstne. To prý byl na cestě na nádraží na vlak za rodinou do Prostějova.

Už trochu mimo toto téma naznačil, že by nepodporoval svou zemi v případě, že by odpovědní činitelé činili špatná rozhodnutí. Takovým špatným rozhodnutím by podle Pavla mohl být tlak na vyvolání referenda o odchodu Česka z EU.

„Já jsem to viděl zblízka ten tlak na Brity a nemyslím si, že bychom to ustáli tak, jak to ustáli Britové. Pokud už bychom rozhodovali referendem, tak až po důkladné analýze toho, o čem rozhodujeme, jaké to bude mít důsledky. Protože tohle Britové nevěděli, když o tom hlasovali,“ poznamenal Pavel.

Poté sdělil, že je pro další rozšiřování EU, ať už o Ukrajinu, tak o země západního Balkánu, protože je přesvědčen, že ekonomické vztahy jsou někdy silnější než bezpečnostní nástroje.

Válka na Ukrajině jednou skončí a pak podle Pavla pro EU přijde čas podílet se na obnově Ukrajiny, což by ekonomicky pomohlo i Evropské unii, která by mohla na Ukrajině pomoct zavést standardy společné s EU.

Naproti tomu Rusko teď podle Pavla má nelehkou budoucnost, ale mohou si za to sami, protože to ruská politická elita rozhodla o tom, že jejich země rozpoutá válku.

„Před velkou částí světa ze sebe udělali barbary a tahle nálepka se jim bude těžko smývat. ... Rusko má v rukou nástroje, jak ukončit válku a jak zase narovnat vztahy se světem, i s tou částí světa, kde by to pro Rusko bylo výhodné, tedy se Západem,“ uvedl Pavel.

Ale připustil, že se jednoho dne může stát, že se Rusko změní. To by ale museli chtít sami Rusové, kteří by stáli o demokratizaci země. „Když se člověk podívá např. na profil Alexeje Navalného, tak to rozhodně není žádný liberální demokrat. I když na Rusko je dobrý,“ podotkl Pavel.

Na počátku tisíciletí takto Západ uvěřil Putinovi, že s ním bude možné udržovat normální vztahy, ale Putin si jen kupoval čas, aby mohl s Ruskem udělat to, co si přál. Proto by se Západ měl mít na pozoru, aby předčasně neuvěřil dalším ruským politikům. „Jinak hrozí, že takoví politici zase Západ přechytračí, najdou si nějakou cestičku, protože Západ bude ochoten v zájmu rozvíjení spolupráce zase přimhouřit oko,“ řekl Pavel.

Konstatoval, že demokracii je třeba chránit, i před lidmi jako je Putin, který nařídil rozjet válečnou mašinérii. „Proto je třeba občas ukázat zuby, ochotu bránit naše hodnoty i naše území."

Pár slov Pavel řekl i na konto maďarského premiéra Viktora Orbána.

„Já Viktora Orbána teď považuju za problematickou postavu evropské politiky. Ale já bych neměl problém s Viktorem Orbánem jednat tam, kde bychom měli společný zájem – ale tam, kde bychom měli rozdílný názor, tak bych neměl problém mu to říct. Dají se říct i nepříjemné věci, pokud se říkají slušně,“ konstatoval.  

Připomněl, že Rusové mají postavit v Maďarsku novou jadernou elektrárnu, na které bude Maďarsko v budoucnu závislé, a proto je z tohoto pragmatického pohledu jasné, proč je Orbán tak opatrný ve vztahu k Rusku. Ale podle Pavla to nesmí v akceschopnosti brzdit Evropskou unii.

Vysvětlil také, proč pracuje s heslem „Vraťme Česku řád a klid“.

„Už po tři roky jezdím po besedách nejen na školách, ale také na besedy s občany, a tam mnohokrát slyším, že lidé mají pocit, že některé věci se neubírají směrem, který by se jim líbil. Navíc lidi mají pocit, že se to zhoršuje. Mají také pocit, že pravidla platí jen pro někoho, případně že si je někdo dokáže napsat sobě na míru,“ řekl Pavel.

„A protože vlády, nejprve Babišova a dnes Fialova, nekomunikují úplně dobře, tak lidé mají obavy, na které my jsme hledali odpověď. A zvolili jsme to sousloví ‚Vraťme Česku řád a klid‘. Vnímám to jako respekt k pravidlům, bez kterých žádná společnost fungovat nemůže. Má jít o pravidla, která budou platit pro všechny stejně,“ vyjádřil se Pavel.

Sliboval také, že je připraven s lidmi mluvit, což ostatně už dělá v kampani – a dělal by to, i pokud by se stal prezidentem.