V rozhovoru pro Českou televizi prezident Petr Pavel podrobně rozebral aktuální bezpečnostní a politickou situaci, vyjádřil obavy z budoucího vývoje a vyzval k větší sebedůvěře a k jednotě nejen v České republice, ale i v rámci Evropy. Rozhovor se dotkl řady klíčových témat, od bezpečnostních hrozeb přes obranyschopnost země až po budoucnost transatlantických vztahů.
Rok 2025 jako zlomový moment?
Prezident Pavel se na začátku rozhovoru zamyslel nad tím, zda rok 2025 bude zlomovým momentem v dějinách. „To, jestli dnes opravdu prožíváme nějaké zlomové období, čemuž nasvědčuje mnoho signálů, si asi vyhodnotíme až za pár let,“ uvedl. „Ale velice pravděpodobně se tento rok zapíše do historie jako velká změna.“
Petr Pavel zdůraznil, že světový bezpečnostní a politický řád, na který jsme byli zvyklí po desetiletí, se výrazně mění. „Pro nás by z toho mělo vyplynout jediné – že se prostě musíme víc a víc spoléhat sami na sebe,“ řekl. Podle něj je klíčové, aby Evropa i Česká republika posílily svou obranyschopnost a aby nebyly závislé na vnějších garancích, obzvláště na USA.
„My jsme si zvykli, že ten mezinárodní řád nás všechny chrání systémem mezinárodního práva, bezpečnostních záruk, ekonomických vazeb. Proto jsme také usilovali v 90. letech o to stát se členy jak NATO, tak Evropské unie. A je docela pravděpodobné, že jak EU, tak NATO, tak nakonec i OSN se významně promění,“ podotkl Pavel.
Jak se po nastolení míru na Ukrajině zachovat k ukrajinským uprchlíkům, kteří u nás pobývají od začátku války?Anketa
„Domnívat se, že by se Rusko spokojilo s částí Ukrajiny a že by ponechalo vývoj v Evropě na Evropské unii, případně na NATO, je opravdu naivita. Znamená to, že zavíráme oči před objektivní realitou,“ varuje prezident Pavel.
Rusko podle něj používá jak vojenské, tak hybridní nástroje, včetně psychologických operací, kybernetických útoků a podvratných činností. „Tyhle činnosti budou pokračovat v různé intenzitě, a je jenom na nás, jak budeme schopni efektivně Rusko odradit,“ řekl Pavel.
Prezident Pavel vyzval Evropu, aby se stala silnějším a sebevědomějším hráčem na mezinárodní scéně. „Evropa má dostatečnou obrannou sílu, ale také ekonomický, vědecký a finanční potenciál,“ řekl. Zdůraznil, že Evropa by měla být schopna zajistit svou bezpečnost i bez závislosti na Spojených státech.
„Je paradoxní, když se 450 milionů Evropanů obrací na 340 milionů Američanů, aby je ochránili před 130 miliony Rusů,“ dodal prezident Pavel. A že je klíčové, aby Evropa našla společný jmenovatel a aby dokázala mluvit jedním hlasem.
Prezident Pavel kritizoval současný způsob hodnocení obranyschopnosti země podle procentuálního podílu výdajů na obranu z HDP. „Vypovídací hodnota tohoto ukazatele je nízká,“ řekl. Místo toho navrhuje zaměřit se na konkrétní schopnosti armády a na odolnost celé společnosti.
„Je to o tom, že celá země má vůli se bránit,“ zdůraznil. Podle něj by se mělo více zapojit civilní obyvatelstvo, ať už formou dobrovolných záloh nebo specializovaných kurzů. „Mnoho lidí opravdu chce něčím přispět a už jenom vyjít vstříc té dobrovolnosti a chuti, si myslím, že ukáže, že na tom nejsme tak úplně špatně s vůlí něco udělat pro svoji zemi.“
Prezident ČR Petr Pavel se vyjádřil i k možným změnám v transatlantických vztazích. „Pokud nová americká administrativa nastaví kurz, který dnes vidíme, bude to zásadní změna, na kterou bude muset Evropa reagovat,“ řekl. Podle něj by Evropa měla být připravena na možnost, že Spojené státy již nebudou tak silným garantem evropské bezpečnosti jako doposud.
„Transatlantická vazba byla založena na sdílených hodnotách demokracie, svobody, vlády práva a na ochraně lidských práv. A teď vidíme, že tyto konstanty se mohou měnit,“ poznamenal Pavel. Zdůraznil, že Evropa by měla být připravena hrát roli jednoho z pilířů multipolárního světa.
A pokud by se Donald Trump rozhodl domluvit si sféry vlivu spolu s Ruskou federací? I s touto možností podle prezidenta Pavla musíme počítat.
„Je to reálný scénář. To může nastat v okamžiku, kdy prezident USA dospěje k závěru, že s Evropou, s Evropskou unií se na ničem konstruktivním dohodnout nedá. A pokud bude mít vůli udělat ten ‚deal‘ s Ruskem. My bychom to sice měli vidět jako poslední scénář, ale jako možný, a měli bychom se na takovou situaci připravit. A i proto říkám, že bude velice důležité, jak si to ujasníme my u nás doma, tady v České republice. Abychom, pokud by k něčemu takovému mělo dojít a Evropa by se měla nějakým způsobem rozdělovat, tak abychom patřili k té části Evropy, ke které jsme chtěli patřit po rozpadu Varšavské smlouvy a Sovětského svazu, a ne abychom spadli do sféry vlivu Ruska,“ řekl prezident Petr Pavel.
Prezident Pavel vyzval k vnitřní jednotě a k připravenosti čelit budoucím výzvám. „Není důvod být vyděšený, ale musíme být připraveni,“ řekl. Zdůraznil, že Česká republika i Evropa mají dostatečný potenciál, aby se vypořádaly s nastávajícími změnami, ale je nutné jednat jednotně a s jasnou vizí.
„My nemůžeme předstírat, že nám nic nehrozí. Ty hrozby jsou naprosto hmatatelné a rizika jsou poměrně vysoká, takže není možné je ignorovat,“ řekl Pavel. Podle něj je klíčové, aby se politické strany v České republice shodly na základních principech zahraniční a bezpečnostní politiky.
Prezident Pavel uzavřel rozhovor s tím, že rok 2025 může být přelomový, ale ne nutně v negativním smyslu. „Bude to velká změna, která může mít dlouhodobější trvání,“ řekl. Zdůraznil, že Evropa i Česká republika musí být připraveny na nové výzvy a posílit svou pozici v globálním kontextu.
„Musíme to opravdu vnímat jako poměrně zásadní změnu nejenom v činech, ale především v našem myšlení,“ uzavřel prezident Petr Pavel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Hrozí, že se válka na Ukrajině může rozšířit na celou Evropu?
autor: Marian Kučera
deus ex machina
