Ministr Petříček věří, že Evropská unie koronavirovou krizi přežije, a že v celé řadě věcí se můžeme poučit. „Možná není vidět, co vše EU ve zvládání této krize dělá, ale státy mezi sebou pomáhají. I evropské instituce po možná počátečním zaspání – což samotní představitelé EU přiznali – začaly velmi rychle reagovat,“ připomíná ministr. EU prý přichází s návrhy, jak velmi rychle koordinovat reakci na koronavirus a jak zajistit, aby bylo evropské hospodářství co nejméně postiženo.

„V tuto chvíli už je zapotřebí se s našimi evropskými partnery bavit i o tom, co nám tato lekce může dát. A jestli není příležitostí řadu věcí změnit a zlepšit,“ myslí si Petříček, podle nějž není možno kritizovat EU, že nezajišťuje, co od ní očekáváme, neboť EU nemá kompetence v oblasti zdravotnictví.

„Možná je třeba se bavit o tom, jestli naše spolupráce nemá být hlubší a silnější v klíčových oblastech,“ dodává.

I když Evropská komise přijímá řadu opatření v rámci boje s koronavirem, zároveň je pod palbou kritiky, že pokračuje v debatě o jiných politikách. „Nevnímám to ale, že by se někdo zbláznil. Chápu, že někoho může překvapit, že v Evropě diskutujeme i o něčem jiném než o aktuální situaci, ale myslím, že je potřeba se připravovat na to, co bude, až krize odezní,“ říká Petříček.

Dokument Evropské komise z uplynulého pondělí říká, že ruská média spustila „významnou dezinformační kampaň“ s cílem zhoršit dopad koronaviru a poškodit tak Západ, potažmo Evropskou unii.

„Samozřejmě, že dezinformace není jev nový. Je potřeba se bránit, aby některé špatné, mylné či zavádějící informace neohrožovaly životy lidí. Aby zpochybňovaly i to, že celá řada věcí v Evropské unii funguje velmi dobře. Jak jsem zmiňoval, například v oblasti repatriací ta spolupráce funguje velmi dobře a efektivně,“ říká Petříček. A připomíná, že sice Evropská komise na začátku situaci s koronavirem opravdu podcenila – a sama to následně přiznala – což ale neznamená, že by unie kvůli přístupu k této krizi byla zbytečná.

Třináct státu států EU přišlo s prohlášením, že tvrdá opatření mohou omezit demokracii, právní stát a ohrozit evropské hodnoty. Podle Petříčka by se ale státy měly soustředit na to, abychom neprohlubovali dělící linie v Evropě. „To samotné prohlášení není obsahově něco, s čím bychom nesouhlasili. Sami zavádíme všechna opatření jako dočasná a přiměřená situaci. Což je v souladu právního státu a demokracie. Zároveň je třeba říct, že tato situace by neměla podkopávat demokratické instituce,“ míní ministr.

Na přetřes přišla i pomoc z Činy v podobě ochranných pomůcek v době virové krize. Někteří se obávají, že za čínské dodávky budeme do budoucna zavázáni. Na otázku, zda nebudeme třeba muset přestat vyvěšovat tibetské vlajky a podobné věcí, Petříček říká, že nic takového nehrozí. „Ministerstvo vnitra či kraje většinu pomůcek nakupují. Takže myslím, že z toho tady děláme velké politikum. Nemyslím, že by po nás Čína něco konkrétního chtěla,“ poznamenává.

I z této situace bychom se měli poučit a nebýt na Číně tak závislí. „Je pravda, že naše závislost na Číně je v tomto ohledu velká, protože v Evropě jsme si nebyli schopni zajistit vlastní výrobou dostatek ochranných pomůcek. Nyní se snažíme nastartovat tuto výrobu v Česku, a řada evropských zemí také,“ říká Petříček, s tím, že na řadě je nyní diskuse, jak si zajistit větší soběstačnost.