O evropském právu mluvil se studenty Vysoké školy podnikání v Ostravě poslanec Stanislav Polčák. „V roce 1945 řešili jak evropští státníci, tak představitelé USA, jak zajistit poválečné uspořádání světa, aby se otřesné hrůzy války neopakovaly. Bylo založeno několik mezinárodních organizací, mimo jiné Rada Evropy, které mám možnost být teď členem,“ zahájil přednášku Polčák připomínkou historie. Postupně přešel až po současné principy uplatňované v evropském prostoru, jako je jednotný vnitřní trh nebo měnová unie. „Někteří čeští politici hovoří o tom, že právě Evropská unie je pro nás nevýhodný projekt a požadují, abychom se stali členy celní unie, kde existuje společná celní politika, ale nikoli jednotný evropský trh,“ upozornil.

Španělsko doplatilo na pěstitele jahod

Studentům pak přiblížil i některé zajímavé rozsudky evropského soudu a své zkušenosti. „Před Evropským soudním dvorem jsem byl dvakrát, a pokud to člověk srovná s českými soudy, tak jsem byl překvapený tím, jak byli soudci detailně připravení. Zastupovali jsme tehdy klienta ve věci možnosti patentovatelnosti softwaru,“ uvedl Polčák, který dál pokračoval informacemi o evropské judikatuře. „Stát může stanovit určitá pravidla, kterými stanoví regulaci trhu, ale musí platit jak pro domácí zboží, tak pro dovážené výrobky. Nelze připustit dvojí kategorii národní legislativy,“ popsal Polčák a upozornil na soud kvůli španělským jahodám. „Tamější pěstitelé jahod soukromými opatřeními znemožňovali obchod s jahodami v rámci Španělska. Šlo o soukromé firmy, které omezovaly vnitřní trh. Evropský soudní dvůr potrestal stát proto, že Španělsko bylo vůči této věci poměrně nečinné. Dovodil tedy odpovědnost státu za to, že připustil porušování evropského práva ze strany soukromých osob,“ vysvětlil.

Řemeslníci v zahraničí musí splňovat národní pravidla

Stanislav Polčák hovořil také o právních předpisech, které platí pro práci v zahraničí. „Bylo cílem Evropské komise a těch, kteří chtějí větší sbližování, aby řemeslník musel splňovat jen kritéria země původu. Nicméně se prosadila méně radikální směrnice, jež umožňuje členským státům stanovit celou řadu národních pravidel, které musí dodržet i uchazeč, jenž má o možnost vykonávat profesi v daném členském státě zájem. Jde o směrnici o službách, která nestaví na zásadách země původu, ale na tom, do jaké země řemeslník směřuje. V průběhu následujících několika let bude ale vyvíjen velký tlak na to, aby bylo možné vykonávat činnosti řemeslníků a podnikatelů, všech, kteří mají svobodná povolání, podle pravidel země, kde oprávnění získali. Nicméně harmonizace pravidel bude určitě ještě několik let trvat,“ předpokládá Polčák.