Existuje již velké množství důkazů o tom, že biopaliva první generace se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů, uvádějí předkladatelé. Například Světová organizace pro zemědělství a výživu (FAO) uvádí, že skleníkové plyny se uvolňují z použitých hnojiv i ze zemědělské techniky, navíc se z půdy uvolňuje uhlík, který se dostane do atmosféry spotřebováním biopaliv. Na jeden litr biosložky je také potřeba až 2 500 litrů vody. V důvodové zprávě se poukazuje i na to, že pěstováním plodin, jako jsou řepka, kukuřice nebo obilí, v podobě monokultur se snižuje půdní diverzita.

Za vhodné alternativní způsoby pokládají navrhovatelé podporu rozvoje technologií pro výrobu biopaliv druhé generace, které využívají nepotravinářskou biomasu. Jde třeba o použité oleje z domácností, tuk z kafilerií, jímání metanu z komunálního a skládkového odpadu nebo pyrosyntézu plastů, ze kterých se vyrábějí biopaliva nebo bioplyn.

Zástupce předkladatelů a poslanec Pirátů Radek Holomčík se v polovině března při interpelacích premiéra Babiše zeptal, zda je ochoten se svým podpisem pod návrh připojit. Babiš to odmítl. Citoval vyjádření Ministerstev průmyslu a životního prostředí, která uvedla, že podle evropské směrnice je ČR povinna zajistit určitý minimální podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie v dopravě. Uvedl, že v současné době neexistuje jiný obnovitelný zdroj paliva s nízkými emisemi, kterých by bylo dostupné větší množství.

Na vládním webu se k návrhu již vyjádřilo Ministerstvo dopravy, které doporučilo vládě souhlasné stanovisko. Ministerstvo poznamenává, že přimíchávání představuje zvolený způsob, jak dosáhnout desetiprocentního cíle používání energie z obnovitelných zdrojů k roku 2020 v dopravě. „Existuje však již velké množství důkazů o tom, že biopaliva první generace se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů, ba naopak,“ stojí ve stanovisku ministerstva.