"Je dobře že se jedná, protože je to lepší, než aby mluvily jen zbraně," poznamenal hned na úvod host, který obratem připomněl, že z EU zaznělo, že jde o poslední šanci vyjednat mír. Řekl to francouzský prezident Francoise Hollande před odletem do Moskvy. Britové zastávají stejný názor jako Francouzi či Němci, takže se zdá, že těžké váhy EU stojí při sobě.

Slabá EU a nevěrohodní rebelové a pomoc Ruska

A proč na jednání nejel například prezident EU Donald Tusk? Podle Romancova to má dva důvody. Poláci a Rusové se historicky příliš nemusí a zároveň nesmíme zapomínat na to, že v otázkách bezpečnostní a zahraniční politiky není EU zcela jednotná.

Otázkou také prý je, jak na dalším jednání vystoupí východoukrajinští rebelové. Nedá se jim moc věřit, protože vše, co slíbili, velmi rychle porušili. Romancov to ukázal např. na ukrajinských volbách. Podle původních minských dohod se měly volby odehrát na celém území podle ukrajinských zákonů, což povstalci nedodrželi. Připustil, že dohody porušovala i Ukrajina, ale většina porušení leží na bedrech separatistů. A pak je tu ještě jedna věc "Jde o to, jak vystoupí Rusko," podotkl geograf. "Nebýt ruské podpory, tak by ten vojenský konflikt už dlouho neexistoval, zdůraznil. Z jeho úst také zaznělo, že Rusové svou pomoc povstalcům opakovaně popírají, ale mimo českého prezidenta Miloše Zemana tomu už snad nikdo nevěří.

Ukrajina může skončit jako Korea či Vietnam

A nehrozí, že se konflikt rozšíří do celé Evropy? Podle Romancova spíše ne, může se zhoršovat jen situace na ukrajinském území, byť nesmíme zapomínat na to, že ruské letectvo v poslední době stále častěji narušuje vzdušný prostor států EU. Na území Ukrajiny se ale může odehrát střet, jaký jsme viděli v Koreji či Vietnamu mezi Východem a Západem. "Nepřál bych to Ukrajině, ale možné to je," poznamenal host. Stejně tak je možné, že Rusko otestuje jednotu NATO "hybridním útokem" na Pobaltí. Pak by záleželo na tom, jak silný to bude útok a jak na něj zareaguje NATO.

Ve studiu padl také dotaz, jaký rozdíl je mezi uznáním Kosova a povstaleckých republik na Ukrajině. "Rozdíl je v tom, že k akci NATO došlo až několik let poté, co se rozpadla Jugoslávie a rozpadla se krvavě. V kontextu toho, co se zde dělo, tak existovala negativní zkušenost s tím, jak se Srbsko chovalo. Teprve po dlouhých a k ničemu nevedoucích jednáních se srbskou vládou došlo k vojenské akci. K vojenské akci došlo proto, aby bylo zabráněno hrozící genocidě v Kosovu. ... A následně zase uběhl nějaký čas, než se Kosovo stalo suverénním členem mezinárodního společenství," připomněl Romancov.

A jak se dívá na to, že případ Kosova v souvislosti s Ukrajinou často používá i prezident Zeman? "Já naštěstí nežiju v mentálním světě, ve kterém žije Miloš Zeman. On také přirovnal norský úřad Barnevernet k nacistickému Lebensbornu a s tím já také nemohu souhlasit, on poslední dobou říká řadu věcí se kterou nelze souhlasit," prohlásil geograf.

Z Ruska se stává vyděděnec

Důrazně také odmítl často používané tvrzení, že by Spojené státy dominovaly ve světě a Rusko se tomu vlastně jen odmítá podřídit. "Pokud to vůbec někdy platilo, tak maximálně jen do 11. září 2001," poznamenal Romancov. Dnes je tu např. Čína, kterou Spojené státy rozhodně neovládají. Řeči o tom, že Obama chce ovládat svět, je nesmysl. Bylo to prý vidět i na dnešní tiskové konferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Oba politici spolu hovořili jako rovnocení partneři. Spojené státy a Evropská unie jsou si zkrátka rovny.

Putin se řečmi o unipolárním světě prý jen snaží zakrýt své neúspěchy. "Putin je zoufale neúspěšný politik, který Rusko ekonomicky, politicky a já bych řekl že i morálně do stavu, kdy se z Ruska stává vyděděnec. ... To, co provedl Putin na Ukrajině, Spojené státy neprovedly minimálně v posledních sedmdesáti letech," zaznělo z odborníkových úst.

Putin tuto situaci nakonec ustojí a v čele země zůstane. Pokud by ho někdo v Rusku chtěl svrhnout, musel by mít podporu vojenských kruhů, musel by hovořit perfektní ruštinou a nějaký čas by musel vystupovat podobně jako Putin. "Ale zdůrazňuji, že toto je velmi spekulativní situace," prohlásil Romancov. Rusové totiž k Putinovi vzhlíží jako k muži, který zemi pozvedl z jelcinovského marasmu.  

"Rusko je důležitou a velkou součástí mezinárodní komunity, nikdo netvrdí nic jiného a jednat se s ním bude, ale půjde to celou řadou kanálů a přes Putina to nebude. Putin přestal být zván na bilaterální schůzky," pokračoval host. Putin přestal být zván na přátelské schůzky, je zván jen tam, kde se to bez něj zkrátka obejít nemůže, třeba při jednáních o Ukrajině.

Rusko však nepatří mezi ekonomické giganty jako USA, Čína nebo Německo. Ruská federace podle Romancova promrhalo šance k modernizaci vlastní ekonomiky, teď za to platí a sankce ji celou situaci ještě ztěžují. "Účinné jsou především sankce namířené na finanční sektor," podotkl host.

Ukrajinský Majdan

Ruské úřady už tolik nehovoří ani o Majdanu, protože v zemi proběhly už ale regulérní prezidentské volby i regulérní parlamentní volby. A jestliže Rusko dodnes tvrdí, že za Majdanem stály Spojené státy, což do jisté míry připustil i americký prezident Barack Obama, tak Romancov nabízí vysvětlení. Američané prý jen zprostředkovávali jednání mezi nespokojenci na Majdanu a tehdejší vládou bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. "Ale Janukovyč potom zmizel a objevil se až za tři dny s tvrzením, že mu šlo o život. Je ale jediný, kdo to tvrdí, dodnes to nikdo nepotvrdí," poznamernal Romancov.

A pokud představitelé USA jeli na Ukrajinu např. v době voleb, tak je podle Romancova totéž, jako kdyby ruský velvyslanec zavítal na předvolební akci senátora Jana Veleby (SPO), aby ho podpořil. Samozřejmě, že by to udělat mohl a nikdo by to nepovažoval za ruské vměšování do českých voleb.

Majdan byl v prvé řadě vyjádřením nespokojenosti Ukrajinců se situací zemi, s mírou korupce. Nešlo o žádnou geopolitickou hru. Mezinárodní rozměr získala tato krize až postupem času.

Rada bezpečnosti OSN

Politický geograf odpovídal také na otázku, zda má smysl udržovat v chodu Radu bezpečnosti OSN, když proti sobě stálí členové uplatňují právo veta. "Má smysl tuto radu držet, protože je to místo, kde spolu mohou politici rychle komunikovat, což je obrovský pokrok proti tomu, co tu bylo v minulosti a bylo by chybou se této platformy zbavovat jen proto, že to chvílemi tak úplně nefunguje," mínil Romancov.