Kde máš přezůvky, vzpomene si usměvavá paní učitelka na vlastní školu a otřese se. „Příkazy, data, informace, telefonní seznamy,“ vzpomínají herečka Simona Babčáková, její kolega Jiří Mádl a další aktéři videa, které nechalo natočit Ministerstvo školství.

„Co kdybychom znalosti doplnili o rozvíjení dovedností, aby si z toho taky děti vzaly něco do života,“ ptají se následně umělci. Převzít zodpovědnost za své učení a díky tomu v něm najít radost. Třeba by se prý mohly naučit vnímat své emoce a nestydět se za ně.

„Vstupte s námi do vzdělávání pro jednadvacáté století na Menimeosnovy.cz,“ pozvou na úplný závěr mezi spokojenými úsměvy na stránky projektu, který má proměnit české školy.

Právě probíhající revize rámcových vzdělávacích programů je podle stránek prováděna proto, že „dnešní svět se stále rychle mění a my chceme, aby na to naše děti byly připravené a aby v tomto světě dokázaly být šťastné“.

Tato obecná vize je po rozkliknutí detailů nového vzdělávacího programu formulována poněkud konkrétněji.

„Mladou generaci je třeba připravit na řešení výzev budoucnosti. Naším společným cílem je připravit nastupující generaci na environmentální, technologické a sociální výzvy, tak aby mohla aktivně a odpovědně spoluvytvářet budoucnost, uplatnit se na trhu práce a prožívat naplněné a spokojené životy.“

Sociolog Petr Hampl k tomu pro ParlamentníListy.cz poznamenává: „Pokud chceme generaci schopnou všechny tyhle ‚výzvy‘, pak ta generace musí být skvělá v matematice a přírodních vědách. Potřebuje i během školních let řešit těžké úkoly. Potřebuje umět vyrovnat se s neúspěchem a občas snášet frustraci. A to je úplně přesný opak toho, kam směřuje současná reforma.“

Docent Lubomír Pána, emeritní rektor vysoké školy, který prošel coby pedagog všechny stupně od základní školy po univerzitu, především pochybuje o smyslu reformy rámcových, respektive školních vzdělávacích programů, když se učitelé nedokázali ještě ani vyrovnat s jejich zavedením. I proto, že byly doprovázeny velkolepým, ale nezvládnutým projektem inkluze.

„Každá rychlá a účelová změna a zejména násilné vkládání čehokoli ideologického školnímu vzdělávání škodí,“ říká pro ParlamentníListy.cz docent Pána.

Ten si navíc myslí, že všechny kompetence, kterými se změna osnov zaštiťuje, už rámcové a školní vzdělávací programy obsahují.

„Chtějí revizi. Ale revize je z latinského re-visio, tj. přezkoumání. To znamená, že bychom před plánováním případných změn měli současný stav přezkoumat, analyzovat a pak teprve vyvodit závěry, a ne ihned plánovat změny,“ doporučuje pedagog.

Podle sociologa Hampla všechny úspěšné školské reformy minulosti byly postaveny na jasné představě, k čemu jsou lidé vlastně vychováváni. Například země špičkového průmyslu a vysoké přidané hodnoty, o které premiér Fiala neustále básní, vyžaduje lidi se skvělou znalostí přírodních věd a také s určitou zručností.

„Školství dokáže opravit pouze vláda, která přijde s novou národní vizí,“ poznamenává sociolog. Vize je bohužel přesně to, co současné pětikoalici chybí nejvíce.

Na důvody, proč se právě nyní rozhodlo vzdělávací programy revidovat, se ParlamentníListy.cz ptaly i na ministerstvu školství. To doposud na naše dotazy nereagovalo, odpovědi jsme připraveni kdykoliv zveřejnit.

Bekovi a spol.

Program zahájený na začátku října slavnostně spustil ministr Mikuláš Bek toto úterý. Následně se zástupci projektu potkali u prezidenta Pavla, který je pozval na „kulatý stůl“.

„Cílem kulatého stolu bylo vytvoření doporučení, jakým tématům se může prezident ze své pozice a v rámci svých pravomocí věnovat,“ objevilo se v tiskové zprávě Hradu. Prezident ujistil, že o školství se velmi zajímá, a představil svou poradkyni pro tuto oblast Silvii Pýchovou.

Stalo se tak v sále centra Opero na Praze 7. O něm jsme už psali v souvislosti s byznysem ministrova poradce Bohumila Kartouse.

Když působil za primátora Hřiba v čele Pražského inovačního institutu, přihrál této společnosti mimo jiné zakázku, která je dnes přezkoumávána protimafiánskou policejní centrálou NAKA a orgány Evropské unie. Pro institut pod Kartousovým vedením měla firma za čtyři a půl milionu psát odborné analýzy, předmětem její činnosti je přitom poskytování coworkingového prostoru a pořádání eventů.

V centru Opero dnes Kartous působí jako projektový manažer a pořádá zde přednášky, často společně s Markétou Bekovou, manželkou ministra Beka.