Pod ruku chorvatského prezidenta přišlo třináct požadavků NATO, určených ke schválení. Dvanáct požadavků prezident podepsal, třináctý ovšem shodil ze stolu. „Předchozí souhlas prezidenta republiky byl vyžádán celkem u třinácti rozhodnutí. Prezident republiky předem schválil dvanáct rozhodnutí. Část rozhodnutí odkazuje na pokračující účast příslušníků chorvatských ozbrojených sil v operacích NATO KFOR a SEA GUARDIAN, v misi NATO v Iráku a pokračující účast na činnosti Stálé skupiny NATO pro protiminové opatření. Stejně tak dal prezident republiky souhlas s pokračováním účasti ve třech operacích Evropské unie, třech operacích OSN, jedné operaci koaličních sil pod vedením USA a souhlas s překročením hranic Chorvatské republiky v rámci možného nasazení a rychlého nasazení deklarovaných sil NATO a vojenských kapacit pro rychlé nasazení Evropské unie. Prezident republiky rovněž souhlasí s pokračováním a rozšířenou účastí příslušníků chorvatských ozbrojených sil v rámci aktivit posílené předsunuté přítomnosti pozemních sil NATO, které jsou rozmístěny ve čtyřech zemích východního křídla Aliance: Litvě, Polsku, Maďarsku a Bulharsku,“ informuje prezidentská kancelář chorvatského prezidenta.
Obáváte se odklonu České republiky od jádra EU?Anketa
A vysvětlil svůj postoj k rusko-ukrajinskému konfliktu. „Jde o porušení mezinárodního práva, které musíme všichni odsoudit. Prezident republiky opakovaně zopakoval a stojí si za svým postojem, že Ukrajina je obětí agrese a Chorvatsko by jí mělo poskytnout veškerou možnou humanitární pomoc,“ stvrdil svůj neoblomný postoj ke konfliktu Milanović.
Ovšem zároveň varuje, že masivní vojenská podpora Ukrajiny může vést k tomu, že se konflikt přelije i mimo hranice Ukrajiny. „Bohužel, navzdory značné vojenské pomoci, kterou Ukrajina dostává, není konec války v dohledu a existuje nebezpečí, že by se konflikt mohl rozšířit za hranice Ukrajiny,“ obává se prezident.
Obáváte se odklonu České republiky od jádra EU?Anketa
Prezident Milanović nijak nezpochybňuje pevné ukotvení země ve strukturách NATO. „Chorvatská republika jako řádný člen má závazek a povinnost vůči svým spojencům v NATO a prezident republiky to nijak nezpochybňuje. Prezident republiky to částečně prokázal předchozím souhlasem s dvanácti ze třinácti rozhodnutí, která mu vláda předtím předložila,“ uvádí prezidentská kancelář.
A připomněl článek 5 smlouvy o NATO, který mluví o pomoci napadenému členovi Severoatlantické aliance. Ovšem, jak dokládá Milanović, Ukrajina není členem NATO, článek 5 se na ni tedy nevztahuje. „Válka na Ukrajině, která je důsledkem ruské agrese, však nepředstavuje útok na žádného člena NATO, a proto nelze uplatnit článek 5 Severoatlantické smlouvy. Chorvatská republika jako taková nemá žádný mezinárodněprávní závazek účastnit se činností spojených s touto válkou. Chorvatsko poskytuje a bude nadále poskytovat pomoc Ukrajině, ale tato pomoc nemůže zahrnovat žádnou formu účasti příslušníků chorvatských ozbrojených sil,“ vyjádřil se kategoricky prezident Milanović.
Prezident ukazuje, že vojenské zapojení by mohlo vést k eskalaci, a ohrozit tak chorvatský lid. „Jakékoli jiné zapojení, zejména takové, které by zahrnovalo účast chorvatských jednotek, by představovalo odklon od národního zájmu Chorvatské republiky a mohlo by potenciálně ohrozit její občany. Mnoho velkých válek začalo neuváženými logistickými a poradenskými misemi, které později přerostly ve vojenské intervence a poté rozsáhlé ozbrojené konflikty,“ myslí si Milanović.
Proto prezident zvolil politiku, která nezatáhne zemi do války. „Chorvatsko nemůže válku na Ukrajině výrazně ovlivnit ani zastavit. Dobře promyšlenou a odpovědnou politikou státních orgánů však lze zabránit šíření války směrem k chorvatským hranicím a zajistit mír a bezpečnost pro všechny chorvatské občany,“ zakončil své prohlášení chorvatský prezident Zoran Milanović.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Měla by se Česká republika u chorvatského prezidenta inspirovat?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Marian Kučera
