V říjnu Itálie a Albánie spustily projekt na přesun migrantů do detenčních a azylových center v Albánii. První skupina šestnácti migrantů, pocházející z Bangladéše a Egypta, byla převezena italskou válečnou lodí do Albánie.

Po identifikaci migrantů byli čtyři z nich navráceni do Itálie. Dva z nich byli nezletilí a dva trpěli zdravotními problémy, což podle pravidel znemožňuje jejich pobyt v albánských centrech.

Imigrační oddělení římského soudu rozhodlo, že zadržování migrantů v Albánii je nelegální. Podle dohody mezi Itálií a Albánií nemohou být migranti v Albánii propuštěni, takže musejí být vráceni zpět do Itálie. Toto rozhodnutí se týkalo zbývajících dvanácti migrantů z první skupiny.

Rozhodnutí soudců bylo podpořeno výrokem Evropského soudního dvora z 4. října, načež italská vláda reagovala vydáním seznamu devatenácti „bezpečných zemí“ včetně Bangladéše a Egypta, aby obešla výklad evropského práva a umožnila repatriaci migrantů, informoval americký zpravodajský server POLITICO. Vláda požadovala, aby soudy zohledňovaly tento nový seznam namísto evropského rozsudku.

Toto pondělí římský soud řešil případ druhé skupiny migrantů přepravené do Albánie a znovu zamítl jejich zadržení. Migranti mají opustit albánské středisko, přičemž platnost jejich zadržení vyprší za 48 hodin. Římský soud zdůraznil, že bezpečnost země původu musí být posouzena podle práva EU, které má přednost před vnitrostátními předpisy. Migranti z druhé skupiny by tak měli být zpět přepraveni do Itálie lodí italského námořnictva, uvedla italská zpravodajská agentura ANSA (Agenzia Nazionale Stampa Associata).

Server POLITICO tak informoval, že italská premiérka Giorgia Meloniová si našla nového „úhlavního nepřítele“ v podobě římského soudu. Server připomněl, že Meloniová stojí v čele „nejpravicovější římské vlády od dob fašistického režimu Benita Mussoliniho“, prosazuje v Itálii „tvrdší agendu“ a nyní přechází k „utužení svého vlivu na instituce země“.

Meloniová označila rozhodnutí římského soudu z 18. října proti zadržení dalších migrantů z Bangladéše a Egypta v Albánii za „předpojaté“. „Je velmi obtížné pracovat a snažit se dát tomuto národu odpovědi, když čelíte odporu části institucí, které by měly pomoci dát odpovědi,“ kritizovala práci soudu Meloniová, načež se dostala do konfliktu s italskou justicí.

Italská premiérka Giorgia Meloniová se dostala do konfliktu s justicí kvůli své kritice římského soudu, který zamítl zadržování migrantů z Bangladéše a Egypta v albánských detenčních centrech. V interním e-mailu na to reagoval náměstek státního zástupce kasačního soudu Marco Patarnello, který označil Meloniové kritiku soudů za „nebezpečnou“ a vyzval soudce k jednotě. Části e-mailu později zveřejnil pravicový deník Il Tempo, což Meloniová následně sdílela na svých sociálních sítích jako „důkaz“ o údajné politizaci italské justice.

Tento krok vyvolal silnou reakci mezi soudci, kteří tvrdí, že e-mail byl vytržen z kontextu. Stefano Musolino z organizace Demokratická justice, jež chrání autonomii soudnictví, postup Meloniové kritizoval a označil ho za manipulaci. Podle Musolina Meloniová svou kritikou nejen napadá konkrétní soudní rozhodnutí, ale i celý soudní systém, protože nesplnil její očekávání. Musolino zdůraznil, že nezávislá justice má chránit práva občanů, nikoli sloužit zájmům vlády, a varoval, že Meloniová tím ohrožuje vztah mezi vládou a soudnictvím.

Meloniová byla v této souvislosti přirovnána k zesnulému italskému premiérovi Silviu Berlusconimu. Patarnello však považuje Meloniové kritiku za „nebezpečnější a zákeřnější“, protože na rozdíl od Berlusconiho, který se bránil konkrétním obviněním, Meloniová podle něj útočí na samotnou nezávislost justice.

Na Meloniové kritiku zareagovala i Rada Evropy, která ve zprávě varovala před nadměrnými útoky na soudce zabývající se migračními případy, protože mohou ohrozit jejich nezávislost.

Italský novinář Roberto Saviano, dlouhodobý kritik Meloniové, označil její jednání za strategii zastrašování oponentů a připodobnil její styl k „Orbanovu modelu“, kdy vláda postupně získává kontrolu nad klíčovými institucemi. Saviano tvrdí, že Meloniová podobně jako maďarský premiér Viktor Orbán sleduje autoritářské cíle, i když v rámci demokratického kontextu.