Vláda v Kyjevě v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským podle serveru Politico čekala, že odpověď ruského prezidenta Vladimira Putina na ukrajinský útok v Kurské oblasti bude mnohem tvrdší, než dosud byla.

Server Politico tvrdí, že Putina útok na původní ruské území paralyzoval.

„Je to známka ruské vojenské neschopnosti, které je ve válce na Ukrajině k vidění dost? Dávají si armádní velitelé Vladimira Putina načas se shromažďováním potřebných sil, aby neodklonili příliš mnoho jednotek od doněcké frontové linie? Půjde o něco většího, o čem si Putin myslí, že bude dostatečnou odpovědí – možná masivní raketový, dronový a raketový útok na Kyjev, nebo dokonce použití taktické atomové bomby k odstrašení a potrestání? Nebo si snad jen muž, kterého pověřil vedením operace, Alexej Djumin, dává na čas s vypracováním plánu?“

Djumin pochází z Kurské oblasti, takže ji dobře zná. A dobře zná i schopnosti ruské armády.

Je také možné, že Putin počátečním mlčením reaguje zkrátka na všechny krize. Od doby potopení ponorky Kursk na počátku tisíciletí, přes pandemii Covidu-19 až po současný úder ukrajinské armády v Kurské oblasti.

Armádní generál ve výslužbě Mark Kimmitt, bývalý asistent amerického ministra zahraničí pro politicko-vojenské záležitosti, však přišel s varováním.

„Moje hlavní obava spočívá v tom, že pokud někdo z ruských generálů četl knihy nebo studoval bitvy svých předků z druhé světové války, pokusí se obklíčit útočící síly, a to buď ‚kleštěmi‘ uvnitř Ruska, nebo hlubším obklíčením uvnitř země. „Pokud k tomu dojde a podaří se jim dokončit obklíčení, Rusové pak ‚zredukují síly‘ Ukrajinců, jako to udělali německé šesté armádě u Stalingradu. A to nebude nic pěkného,“ dodal.

Podle serveru Kyiv Independent Američané zaznamenali přesuny ruských jednotek, ale odmítají veřejnosti sdělit podrobnosti. „Nemohu vám přesně říct, odkud stahují své síly,“ uvedla Sabrina Singhová z tiskového oddělení Pentagonu.

Washingtonský Institut pro studium války (ISW) upozornil, že Putin již na ukrajinský vpád zareagoval. Odjezdem do Ázerbájdžánu.

„Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Ázerbájdžán 18. srpna, pravděpodobně ve snaze přesunout pozornost od ukrajinské invaze do Kurské oblasti a představit se jako efektivní diplomat. Putin přijel do Baku 18. srpna s ruskou delegací, včetně ministra zahraničí Sergeje Lavrova, na dvoudenní návštěvu, aby se setkal s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem, aby projednali rusko-ázerbájdžánské bilaterální vztahy. Delegace údajně projednávaly bilaterální energetické vazby, ruskojazyčné iniciativy v Ázerbájdžánu a ochotu Ruska zprostředkovat mírovou dohodu mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Načasování této návštěvy je pozoruhodné vzhledem k pokračující situaci v Kurské oblasti a pokračující snaze Kremlu bagatelizovat velikost a dopad ukrajinské invaze. Ruská státní média se zaměřila na Putinovu cestu do Ázerbájdžánu a uveřejnila drobné detaily, které pravděpodobně částečně odvedly pozornost od nepříjemné situace v Rusku tím, že naplnily informační prostor výkladní skříní globální diplomatické angažovanosti Kremlu a údajných úspěchů,“ uvedl ISW.