Fakt, že plynovodem Jamal dnes přestal z Ruska do Evropy téct plyn, považuje Kovanda za velmi závažný. „Pokud se nejedná o krátkodobou, například technickou záležitost, jež se vyřeší v řádu hodin, bude následkem situace prudké zdražení velkoobchodních cen plynu v EU, až se v pondělí otevřou příslušné burzy. Přerušení dodávek přichází v nejméně vhodnou dobu, kdy obchodníci s plynem vyčkávají, zda slib Vladimíra Putina, že Rusko dodá Evropě více plynu, není opět jen planý,“ říká.
V pátek před víkendem se velkoobchodní cena plynu v EU propadla nejníže od poloviny září, pod 65 eur za jednu megawatthodinu. I tak však zůstává na násobcích své běžné předpandemické ceny kolem 15 či 20 eur za megawatthodinu. Začátkem října však dosáhla úrovně až takřka 160 eur za megawatthodinu. „K poklesu o skoro 100 eur na megawatthodinu od té doby došlo zejména právě pod vlivem příslibů ruského prezidenta Putina, že plynárenský monopol Gazprom, většinově ovládaný Kremlem, dodá do EU více plynu,“ pokračuje ekonom.
Gazprom je podle Putinova aktuálního vyjádření připraven obnovit svůj krátkodobý exportní prodej evropským zemím 8. listopadu. Zatímco své dlouhodobé závazky vůči evropským odběratelům Gazprom plní, krátkodobý trh mu dává možnost preferovat domácí před vývozním trhem.
A tuto možnost Gazprom nyní zatím stále využívá. „Jeden z jeho čelných představitelů se nedávno nechal slyšet, že podle ruské pranostiky bude letos tuhá zima, neboť se urodilo hodně jeřabin. Vyhlídka na třeskuté mrazy stupňuje tlak na Gazprom, aby ve svých dodávkách upřednostňoval domácí trh před exportem,“ podotýká Kovanda.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab