Z čeho SMIS vychází? Podle sčítání lidu, které proběhlo roku 2021, bylo přibližně 1 296 000 žen ve věku 18–39 let. Tedy v plodném věku. Z tohoto počtu bylo žen očkovaných aspoň jednou dávkou vakcíny proti covidu do konce roku 2022 přibližně 875 tisíc (což je asi 68 % příslušné populace) a neočkovaných bylo přibližně 421 tisíc (32 % populace), rozvíjí SMIS.

„Dle dat ÚZISu se v této věkové skupině v roce 2023 odehrálo celkem 84 525 porodů, z toho 36 326 porodů u žen očkovaných aspoň jednou dávkou vakcíny proti covidu před datem porodu (43 %) a 48 199 porodů u žen neočkovaných (57 %). V roce 2023 se tedy narodilo asi 114 dětí na tisíc neočkovaných žen ve věku 18–39 let. Očkovaným ženám se narodilo pouze asi 42 dětí na tisíc očkovaných žen ve věku 18–39 let,“ vypisuje SMIS údaje, které díky senátorce Jitce Chalánkové získal z útrob ÚZISu.

„Od začátku roku 2021 byla (o případné další vlivy neočištěná) pravděpodobnost, že očkovaná žena ve věku 18–39 let počne dítě, několikanásobně nižší než pravděpodobnost, že počne žena neočkovaná,“ vypočítali experti SMIS.

Na pokles porodnosti ukazují i veřejná data Českého statistického úřadu. Podle úřadu se v roce 2021 narodilo bezmála 112 tisíc dětí, v roce 2022 už to bylo 101 tisíc, v roce 2023 pak 91 tisíc dětí. Za první čtvrtletí 2024 uvádí ČSÚ pokles porodnosti oproti prvnímu čtvrtletí předchozího roku o dalších 11 %. Přičemž odhady hovoří o tom, že v roce 2024 bude jen 82 tisíc živě narozených dětí, tedy nejméně dětí od roku 1785, informují Seznam Zprávy.

S hypotézou SMIS interpeloval premiéra Petra Fialu 24. října poslanec SPD MUDr. Vladimír Zlínský. Ukázal premiérovi graf z dílny SMIS a žádal premiéra o přezkoumání dat.

Vývoj úhrnné plodnosti v ČR v letech 2011–2023. Data: ČSÚ, zpracoval: Arnošt Komárek, foto SMIS

„Začínáme trochu zvesela, nejdou nám tabule, neustále se tu ozývá hudba a interpelace, se kterou se na mě obrátil pan poslanec Zlínský, určitý úsměv vyvolává. Já jako člověk, který se pohybuje v akademickém prostředí, jsem sociální vědec a zabývám se vědou celý život, tak musím říct, že takováto statistika bez souvislostí, bez kontextu, provedená někým z matematické analýzy, která má interpretovat porodnost v České republice, je opravdu věc, kterou není potřeba komentovat, ale je možné se nad tím usmát,“ reagoval posměšně premiér.

Klesající porodnost přisoudil tomu, že se nechaly očkovat ženy, které děti mít neplánovaly. Ženy určité úrovně, návyků a zvyků. To podle premiéra ovšem nelze interpretovat jako příčinnou souvislost s očkováním. „S určitým typem chování se pojí i třeba příslušnost k určitým sociálním skupinám, celá řada dalších návyků, zvyků, životního stylu, a prostě interpretovat to tak, že očkování proti covidu vede k tomu, že se snižuje porodnost, je myslím velmi odvážné a zajímaly by mě, pane poslanče, nějaké relevantní studie, které by něco takového dokazovaly. To, co jste tady přinesl, to určitě není,“ pokračoval premiér.

S porodností je podle něj dlouhodobý problém v celé Evropě, nejen v České republice. Trend klesající porodnosti ale jde hlouběji v čase, než jen k roku po plošném očkování. „Už to, že ten trend je dlouhodobý, ukazuje, že souvislost s covidem nebo s očkováním proti covidu je rozhodně věc, která by v jakékoliv kritické analýze nebo vědeckém zkoumání opravdu obstát nemohla,“ dovozoval v Poslanecké sněmovně Petr Fiala.

Na klesající počet narozených dětí je podle něj třeba jít jinak. „Není potřeba nad tím jenom lamentovat nebo hledat nějaké absurdní konspirační teorie, proč to tak je," doporučuje. Určitě nám podle premiéra nepomůže, když budeme přisuzovat tento vývoj věcem, které s tím vůbec nesouvisejí.

Vladimír Zlínský využil práva položit doplňující dotaz a poznamenal, že doktor Tomáš Fürst, který spolu s dalšími za analýzou stojí, je renomovaný vědec a bylo by záhodno, aby oficiální místa jeho závěry hodnověrně buďto vyvrátily, nebo potvrdily. „Zpracovával údaje z Ústavu zdravotnických informací, takže asi by občany zajímalo, v čem se mýlí," odkázal na Ústav profesora Duška, jehož čísly se za covidu všichni zaštiťovali.

„Když se budeme bavit o plodnosti, tak plodnost nám poklesla v roce 2022 z 1,83 v roce 2021 na 1,63 a v roce 2023 na 1,42. A teď jsme na nejlepší cestě, abychom se dostali k 1,3. Začalo to na začátku roku 2022, takže se bavme o úhrnné plodnosti, která nám vlastně lépe charakterizuje pokles porodnosti. Takže já s vámi nesouhlasím v tom, že tam nenastal zlom. Nastal,“ objasnil politologovi pojmy.

Profesor Fiala setrval v akademické rovině: „Některá čísla, pane poslanče, spolu souvisejí jenom náhodně, nebo spolu nesouvisejí, nebo mají nějaké další příčiny, které prostě propojují a některé informace, které vypadají hrozně vědecky a odborně, nemají prostě žádnou relevanci,“ uvedl svou poznámku.

A šel ještě dál. „Znovu opakuji, s příslušností k určitým sociálně ekonomicko-kulturním kategoriím se pojí určité návyky a musíme vždycky ty věci posuzovat v nějakých souvislostech,“ objasňoval. Omluvil se, že mluví vědecky, ale přístup doktora Zlínského, za vědu vydávaný, s ní podle něj má společného jen velmi málo.

„Znovu říkám, ten pokles, který zaznamenáváme v populaci, je dlouhodobý, je to trend, který se neobjevil v roce 2022, nebo kdy mohlo to, co vy říkáte, začít mít vůbec nějaký vliv. Ano, ten trend má určitou dynamiku v některých letech, to je pravda, ale abychom mohli posoudit, zda ta zrychlená dynamika je dlouhodobá, tak si musíme ještě na ty výsledky počkat,“ uzavřel svůj výklad Petr Fiala.

O týden později se opět konaly interpelace. Slovo si hned v úvodu opět vzal MUDr. Vladimír Zlínský. A konfrontoval premiéra s daty Českého statistického úřadu, z kterých vyplynulo, že porodnost od roku 2011 oscilovala vždy kolem 110 tisíc narozených dětí ročně, zatímco od roku 2022 jejich počet výrazně klesá. A znovu vyzval premiéra, aby zadal přezkum předložených údajů a jejich příčin.

Premiér Fiala v reakci vytáhl studie, které prokazují, že za sníženou porodnost můžou lockdowny a nemožnost lidí vycestovat. „Příčinami té změny v reprodukčním chování není samotná nemoc ani očkování, ale spíše opatření, která způsobovala, jako byly lockdowny, nemožnost cestování, nemožnost trávit volný čas způsobem, jaký by lidi preferovali, že tato opatření měla nějaký vliv na reprodukční chování,“ řekl doslova premiér.

Neexistují podle něj žádné „relevantní“ studie, které by v poklesu porodnosti našly souvislost s očkováním.

Nakonec Fiala vytáhl článek Deníku N, který závěry analýzy Tomáše Fürsta zpochybňuje. A to na základě argumentu populační křivky, která se mění v čase, když se do reprodukčního věku dostanou populačně silné ročníky.

Zároveň Fiala tvrdil, že plodnost žen v České republice v čase stoupá. To mu ale následně MUDr. Zlínský vyvrátil. „Plodnost je přepočítaná na jednu ženu, takže tím pádem to, jestli se narodilo dřív méně nebo více žen, které dospěly do fertilního věku, tak se tím jaksi eliminuje, takže nám klesá plodnost, a to poměrně prudce,“ objasnil profesoru politologie.

Argument, že na toto téma nejsou důkazy a studie je podle Zlínského naopak výzvou, aby se taková studie konečně udělala. „Pan Fürst vznesl jenom hypotézu, to je hypotéza, ale hypotéza, která se zakládá na validních faktech. Tak, prosím vás, to vyvraťte a já budu klidně spát. Já budu moc rád,“ apeloval na premiéra Zlínský.

Petr Fiala reagoval, že s takovou studií musí přijít vědci, že ji nemá zadávat vláda. On osobně ale se závěry Tomáše Fürsta a SMIS nesouhlasí a nepovažuje je za relevantní.

Tvrzení Petra Fialy, že pokles porodnosti začal již před rokem 2022 a odráží jiné trendy, rozporovalo Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků grafem, ve kterém úhrnná plodnost stoupá od 1,43 v roce 2011 až do roku 2021, kdy se zastaví na 1,83. V roce následujícím pak strmě klesne na 1,62 a v loňském až na 1,45.

Ani porodnost, což je poněkud odlišná statistická kategorie, před rokem 2022 nevykazovala žádné negativní trendy.

„V této chvíli znovu konstatujeme, že z dat ÚZISu je již bezpečně prokázáno, že pokles počtu narozených dětí s očkovacím statusem matek souvisí, a to velmi silně. Otázkou zůstává, jaká část této souvislosti je příčinná. Pokud chce kdokoliv, včetně profesora politologie a předsedy vlády České republiky v jedné osobě, tvrdit, že příčinná souvislost neexistuje, měl by k tomu mít nějaká data. Data zatím zveřejněná ukazují opačným směrem," píší odborníci.