Z čeho SMIS vychází? Podle sčítání lidu, které proběhlo roku 2021, bylo přibližně 1 296 000 žen ve věku 18–39 let. Tedy v plodném věku. Z tohoto počtu bylo žen očkovaných aspoň jednou dávkou vakcíny proti covidu do konce roku 2022 přibližně 875 tisíc (což je asi 68 % příslušné populace) a neočkovaných bylo přibližně 421 tisíc (32 % populace), rozvíjí SMIS.

„Dle dat ÚZISu se v této věkové skupině v roce 2023 odehrálo celkem 84 525 porodů, z toho 36 326 porodů u žen očkovaných aspoň jednou dávkou vakcíny proti covidu před datem porodu (43 %) a 48 199 porodů u žen neočkovaných (57 %). V roce 2023 se tedy narodilo asi 114 dětí na tisíc neočkovaných žen ve věku 18–39 let. Očkovaným ženám se narodilo pouze asi 42 dětí na tisíc očkovaných žen ve věku 18–39 let,“ vypisuje SMIS údaje, které díky senátorce Jitce Chalánkové získal z útrob ÚZISu.

„Od začátku roku 2021 byla (o případné další vlivy neočištěná) pravděpodobnost, že očkovaná žena ve věku 18–39 let počne dítě, několikanásobně nižší než pravděpodobnost, že počne žena neočkovaná,“ vypočítali experti SMIS.

Na pokles porodnosti ukazují i veřejná data Českého statistického úřadu. Podle úřadu se v roce 2021 narodilo bezmála 112 tisíc dětí, v roce 2022 už to bylo 101 tisíc, v roce 2023 pak 91 tisíc dětí. Za první čtvrtletí 2024 uvádí ČSÚ pokles porodnosti oproti prvnímu čtvrtletí předchozího roku o dalších 11 %. Přičemž odhady hovoří o tom, že v roce 2024 bude jen 82 tisíc živě narozených dětí, tedy nejméně dětí od roku 1785, informují Seznam Zprávy.

S hypotézou SMIS interpeloval premiéra Petra Fialu 24. října poslanec SPD MUDr. Vladimír Zlínský. Ukázal premiérovi graf z dílny SMIS a žádal premiéra o přezkoumání dat.