Jeden svět na školách. Projekt neziskové organizace Člověk v tísni běží už od roku 2001.

Sám se prezentuje jako v podstatě videopůjčovna, nabízející učitelům zajímavé materiály ke zpestření výuky, které „reagují na situaci ve společnosti a aktuální výzvy u nás i ve světě“.

„Cílem programu je přispět k výchově zodpovědných mladých lidí, kteří se orientují v současném světě, otevřeně a kriticky přistupují k informacím, nejsou lhostejní, chtějí ovlivňovat a také skutečně ovlivňují dění kolem sebe,“ prezentuje se.

Reálně je tento „příspěvek“ už mnoho let komplexním vzdělávacím programem, dodávaný učitelům v podstatě na klíč.

Projekt „příběhy bezpráví“ nabízí komplexní výklad dějin dvacátého století s výukovými materiály, filmy k promítání a zajištění tématických besed s pamětníky nebo experty.

Projekt „Mediální vzdělávání“ pak formuje výuku mediální výchovy prakticky od počátku její systematické výuky.

„Většina vyučujících na českých školách se mediální výchově věnuje teprve krátce a neabsolvovala ani žádné relevantní školení. Protože jim chceme být oporou, pravidelně pořádáme semináře, konference a dlouhodobé kurzy, díky nimž se mohou detailněji seznámit s rozličnými mediálními tématy, účastnit se debat s odborníky a vyzkoušet si práci s vybranými materiály pod vedením zkušených lektorů,“ píše se v brožuře, která učitele přímo navádí k jednotlivým produktům JSNS.

Právě nyní běží jejich akce Týdny mediálního vzdělávání. Veletrh mediálního vzdělávání v Praze, besedy s novináři i semináře pro samotné učitele mají vysvětlit žákům, že svoboda médií není samozřejmostí a poučit je o významu kvalitních médií.

„Nezávislá seriózní média dodržující profesní a etické standardy jsou pilířem demokratické a soudržné společnosti,“ vysvětluje.

Partnery projektu jsou Nadační fond nezávislé žurnalistiky, Bakala Foundation, nadační fond Abakus zakladatelů společnosti Avast, nebo miliardáři Jan Barta či Milan Winkler. Projekt je spolufinancován Evropskou unií.

Podle prezidenta Pedagogické komory Radka Sárköziho nelze vyčítat firmám či jiným organizacím, že školám nabízejí kurzy nebo jiné služby. „Záleží na ředitelích škol, zda je využijí, nebo ne,“ říká pro ParlamentníListy.cz.

Co však problém podle něj je, že se velké neziskovky snaží ovlivnit tvorbu vzdělávacích programů nebo rovnou legislativu. To můžeme pozorovat i nyní pří tvorbě nového Rámcového vzdělávacího programu. Ten podle Sárköziho vypadá velmi aktivisticky.

„Bohužel neziskovky jako Člověk v tísni, EDUin, SOFA nebo Učitel naživo disponují milionovými rozpočty,“ dodává k jejich možnostem lobbování.

SOFA, dříve Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, je nezisková organizace po celou svou existenci úzce spojena se současnou zmocněnkyní vlády pro lidská práva a v minulosti na ministerstu školství „tahounkou“ inkluze Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou a jejím manželem.