„Není to tedy spíše tím, že jste teď v menšině a cítíte se trapně? Jako trubky, jako vyděděnci a jako hlupáci? Inu, ono to vůbec není snadné být v menšině, když si na vás všichni ukazují.
A věřte tomu, že kdybyste tady dva roky tu hysterii nepomáhali budovat, a vše zůstalo na dobrovolné bázi, tak z nějakých roušek není žádné téma a každému je úplně jedno, co máte na obličeji. Ale copak, copak? Nepatříte ani do jedné kategorie? Pak tu mám pro vás ještě jednu, ale ta se vám nebude líbit už vůbec – nemyslící hlupák, který jen slepě poslouchá jakkoli nesmyslné příkazy,“ poukázal Tománek.

„Aha, já vím! Namítnete: Teď je to už přece jiné – už je to vlastně neškodná mutace, populace je promořená a pak ta zázračná proočkovanost… Za své chování je potřeba najít vysvětlení a omluvu za každou cenu, že?  A co teprve až za pár týdnů přijdou se čtvrtou dávkou a vám z nějakého důvodu dojde, že to není to pravé ořechové a dál už nebudete chtít v té hře pokračovat a přes noc se i se třemi dávkami v těle, stanete tím vysmívaným antivaxerem, kterého nikam nepustí. To bude teprve bašta,“ zmínil dále Tománek.

„Někdy se do toho zrcadla schválně podívejte, vzpomeňte si na tyto pocity a všechna tato ponížení a pak se podívejte do očí svých dětí, protože ony to díky vaší zbabělosti musely všechno prožívat také – a znovu je to bohužel bude čekat na podzim!“ zakončil svůj blog.