Když Rusko před více než dvěma lety napadlo Ukrajinu, Západ urychleně uvalil sankce v naději, že ochromí jeho ekonomiku. Opak je ale pravdou a ruská ekonomika roste tak rychle, že se toho bankovní úředníci v Moskvě dokonce obávají.

K překvapení Západu i ruské centrální banky válečné podmínky v zemi skutečně způsobily přehřátí ekonomiky. Místní poptávka, tažená státními výdaji, totiž převyšuje schopnost domácího průmyslu zvyšovat výrobu. Výrobci mezitím pociťují zoufalý nedostatek lidského kapitálu. Svědčí o tom nebývale nízká nezaměstnanost a následný platový závod ruských podniků o získání pracovníků.

Vysoká spotřeba také vede k navyšování cen a růstu inflace. Ekonomická odolnost Ruska tak zcela brzdí snahy USA a jejich spojenců potrestat Kreml za invazi na Ukrajinu v únoru 2022 rozsáhlými sankcemi, ale také brání pokusům centrální banky ochladit spotřebitelskou aktivitu v zemi a udržet ceny na uzdě.

Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová připustila, že Rusko se nachází v neobvyklé situaci, kdy je znatelný nárůst úspor doprovázen aktivní spotřebou, protože obyvatelstvo má dostatek peněz na obojí. Válečná ekonomika tak pro většinu Rusů znamená dobu hojnosti, což nadále posiluje pozici režimu Vladimira Putina.

„Nadměrné veřejné výdaje, štědré úvěry se státní subvencí a vojenská mobilizace pomohly ruské ekonomice vzpamatovat se ze sankčního šoku v roce 2022. Obrovské platby výrobcům zbraní a těm, kteří jsou ochotni podepsat smlouvu s ministerstvem obrany, nadále prosakují do zbytku ekonomiky a podporují rozmach spotřeby,“ říká ekonom Alex Isakov z Bloomberg Economics.

Ruský prezident záhy po své páté inauguraci odvolal jednoho ze svých nejbližších spolupracovníků Sergeje Šojgua a ministrem obrany překvapivě jmenoval ekonoma Andreje Bělousova. Ten se významně podílel na transformaci Ruska na válečnou ekonomiku.

To podtrhuje, jak důležité je pro ruského vůdce udržet ekonomiku v chodu. Ukrajina a řada analytiků podle informací bruselského listu Politico tvrdí, že jmenování ekonoma do nejvyšší vojenské funkce v Kremlu je znepokojivým znamením, že se Moskva připravuje na dlouholetou válku.

Podle Isakova ale není současný hospodářský růst v Rusku jen pozitivní. „Přehřátá ekonomika je pro Moskvu smíšeným požehnáním. Stavební firmy a maloobchodníci, kteří čelí vysoké poptávce, musí soupeřit o pracovníky s vojenskými a zbrojními výrobci,“ tvrdí ekonom, že válečná výroba způsobuje problémy ostatním odvětvím.