Historik připomíná, že ve druhé světové válce byl Charkov dobyt celkem čtyřikrát, čímž se nemůže chlubit žádné jiné velké město. A byl svým způsobem klíčovým bodem, který se sice dal dobýt, ale bylo těžké pokračovat za něj. „Historie se neopakuje, ale rýmuje se,“ říká s tím, že Charkov a jeho okolí se opět stává důležitým bojištěm. V úvodních dnech války na Ukrajině bylo okolí Charkova krátce obsazeno ruskými vojsky, která si tak chránila své obsazení luhanského křídla. Následně se Charkov stal dějištěm úspěchu ukrajinské armády, která překonala tenkou ruskou obranu a zahájila pronásledování až k řece Oskil. A od 10. května Rusové opět v oblasti útočí.

Z toho, že Rusové otevírají novou frontu, by se mohlo zdát, že se vrací doba, kdy na Ukrajině probíhaly manévrovací operace místo zákopové války. To ale podle historika není pravda, stejně jako myšlenka, že Rusové skutečně chtějí válčit o Charkov. „Ve skutečnosti je to opačně, myslím, že uvidíme, že Rusové nebudou chtít bojovat ve stínu Charkova,“ říká.

Ale ti, kdo si myslí, že se jedná o klamný manévr, dle něho také nemají pravdu. Jednak proto, že Rusové do útoku poslali signifikantní sílu. Ukrajince nikdo neklame, tato síla vyžaduje odpověď. A za druhé, tyto síly pak budou užitečné pro ruské operace okolo řeky Oskil a města Kupjansk. „Jinými slovy, není to žádný klam nebo finta, ale skutečná fronta, která nutí Ukrajince přesunout síly. Tím, že rozšíří frontu, vyčerpávají ukrajinské rezervy a fixují je na jednom místě,“ vysvětluje.

Situaci popisuje na zjednodušené mapě. V současné době Rusové útočí na dvě příhraniční města, Volčansk a Lypci. Volčansk je na východním břehu řeky Doněc, tedy je na břehu u Kupjansku, ne u Charkova. Rusové už zničili most, přes který se dá do města dostat z Charkova přes Staryj Saltiv, takže Ukrajinci musejí město zásobovat a posilovat oklikou, která ovšem vede přes území, které je v palebném dosahu Rusů, kteří tak mohou tyto posily ostřelovat a ničit. Ruský postup u Lypci je také důležitý, protože znamená, že Charkov bude v dostřelu ruských děl.

Zjednodušená mapa oblasti u Charkova
Zdroj: Big Serge

„Ukrajina musí tuto frontu samozřejmě bránit. Většina ruských sil v této skupině armád je zatím v záloze a je naprosto zřejmé, že AFU (ukrajinské ozbrojené síly – pozn. red.) nemohou Rusy nechat jen tak zadarmo vytvořit zadní vrátka do Kupjansku. Nicméně v krátkodobém horizontu je tato obrana pro AFU nákladná, protože povaha bojiště a přístupové linie umožňují Rusům vést zadržovací bitvu. Ukrajinská armáda prostě nemá dostatečný přístup k silnicím do Volčansku, aby město držela dlouho,“ míní.

Jinými slovy, otevření nové fronty nezměnilo způsob vedení války, ale velmi AFU zatížilo. Charkovská fronta dle historika slouží čtyřem účelům:

1. Rozšiřuje frontu, čímž rozmělňuje ukrajinské síly a vyčerpává jejich rezervy

2. Umožňuje zadržovací bitvu, kdy je možné útočit na síly AFU, které proudí do oblasti na západ od Doněce a snižuje schopnost Ukrajiny udržovat svou obranu

3. Ohrožuje AFU okolo Charkova tím, že jsou v dosahu ruských děl

4. V dlouhodobějším měřítku odřízne ukrajinské seskupení u Kupjansku

Přičemž nejdůležitější aspekt je dle Big Serge účinné opotřebovávání cenných jednotek, které musí Ukrajinci nasadit. „Ukrajinské schopnosti vytvářet nové síly a nahrazovat staré se blíží limitu, přičemž mobilizace pokrývá jen asi 25 % všech ztrát. Budanov (náčelník rozvědky – pozn. red.) si stěžuje, že už v podstatě nezbývají žádné zálohy a Ukrajina prosí o poslání západních cvičitelů, aby se mobilizace a posílání na frontu zkrátilo,“ píše.

Soudí, že pro Rusko je důležité, aby Ukrajina nemohla šetřit zdroje, což v praxi znamená zatáhnout je do co nejvíce pro Rusy výhodných bitev. Charkov je ideální příklad, kdy Rusové vytvoří operačně významný tlakový bod, který jim umožní donutit Ukrajinu, aby posílala síly do kotle. „Stejného výsledku by se dosáhlo otevřením další fronty u Sumy,“ podotýká.

Ale větší problém pro Ukrajinu podle něho je, že musí neustále nasazovat omezené množství elitních brigád, aby řešily naléhavé bojové situace. „Nejznámější příklad je 47. mechanizovaná brigáda, která byla klíčová při nepovedené záporožské ofenzivě, než byla přesunuta do Avdijivky, kde také hrála hlavní roli při neúspěšné obraně. Nyní začíná být 47. brigáda čím dál více neschopná boje a zvoraný pokus ji stáhnout vedl k debaklu u Očeretyne, kde Rusové využili toho, že na frontě zela díra,“ zmiňuje Big Serge příklad.

Charkovská fronta pak tyto elitní jednotky vyčerpává, do oblasti už byly povolány části 93. mechanizované brigády, zatímco zbytek nadále brání Časov Jar na Donbasu. „Celkem se zdá, že nová fronta u Charkova absorbovala téměř 30 ukrajinských praporů, což by představovalo téměř 10 % frontové síly AFU,“ píše historik a soudí, že ruská schopnost vytvářet další jednotky, která převyšuje tu ukrajinskou, jim dovoluje zrychlit opotřebovávání ukrajinské síly. Jednak té stávající, ale také té, která vzniká z nově mobilizovaných. Například z 47. brigády je prý už jen „prázdná skořápka“.

Je pak prý marné hovořit o budoucnosti ukrajinské armády. „Armáda, která neustále reaguje na mimořádné události, může reagovat jen tak dlouho, než přestane reagovat vůbec, a armáda, která je nucena neustále přesouvat své nejlepší brigády a nasazovat nepřipravené jednotky k udržení linie, nemůže nikdy získat zpět iniciativu. Nemá žádnou schopnost akumulovat zdroje a zůstává v permanentním stavu reaktivity a strašlivého, příšerného chrlení. V konečném důsledku se jedná o armádu s vážným omezením zdrojů a bez schopnosti tyto zdroje šetřit,“ konstatuje.

V konečném výsledku se tak opakuje podzim 2022, ale naruby. Rusové kvůli nedostatku sil museli frontu zkrátit, například se stáhnout u Chersonu a opustit Charkovskou oblast. Tehdy mělo nedostatek sil Rusko. Jenže Rusko tehdy mělo nečerpané síly pro mobilizaci a startovalo válečnou ekonomiku, což slibovalo výsledky v dlouhodobém horizontu. Ukrajina už zařadit vyšší rychlost nemůže a navíc ani zkrátit frontu nemůže. Rusko se mohlo stáhnout, aby šetřilo zdroje. Ukrajina to udělat nemůže, protože to znamená odevzdat velkou část území. Rusko může zkracovat i prodlužovat frontu jak chce, Ukrajina ne, soudí analytik s tím, že to je asymetrie, která je realitou pro zemi bojující vůči přesile na domácím území.

Navíc je možné, že to samé Rusko spustí u Sumy a ještě více roztáhne frontu. Ani v jednom případě ale dle historika není pravděpodobné, že by se Rusko snažilo Sumy nebo Charkov obsadit, ale opět bude vyčerpávat síly. „Vítězství nebo prohra se nerozhodne u Charkova, ale na Donbasu, kde je rozhodující dějiště,“ tvrdí.

Tam se chystá letní ofenziva směrem na Konstantinivku, která jediná brání pokračování směrem na Slavjansk a Kramatorsk, které jsou konečným cílem ofenzivy na Donbasu. Útok z Očeretyne bude mít za úkol obsadit dálnici spojující Konstantinivku a Pokrovsk, z nichž Pokrovsk je důležitým logistickým uzlem. Rusové Pokrovsk nemusejí obsadit, aby ho neutralizovali, soudí historik, stačí, aby z něj udělali frontové město. Očeretyne také slouží k možnému obchvatu Toretsku a New Yorku, přičemž tato města jsou dobře opevněná a Rusové na ně určitě nebudou chtít útočit přímo, raději je přes Klišijivku a Očeretyne uzavřou do kapsy a donutí Ukrajinu k těžkému rozhodnutí, zda budou toto místo bránit.

Zjednodušená mapa situace na Donbasu
Zdroj Big Serge

„Stručně řečeno, očekával bych, že Rusko zahájí skutečnou letní operaci, jejímž těžištěm bude Konstantinivka, s cílem dobýt Časov Jar a použít jej jako nástupiště proti severnímu křídlu Konstantinivky, a zároveň přerušit linii na Pokrovsk prostřednictvím postupu z Očeretyne. Soustředěný postup na Konstantinivku tímto způsobem přirozeně obejde pozice Torecka,“ píše Big Serge.

„Těžištěm ruských operací je i nadále Kramatorsk a Slavjansk, nehledě na nové rozšíření fronty v Charkově (a potenciálně i v Sumy). Rozšířením fronty však Rusko silně synergizuje dvě kritické asymetrie této války – totiž že Ukrajina se musí bránit na všech frontách (Rusko ne), zatímco ruská armáda má k dispozici značné rezervy (zatímco Ukrajina ne). AFU jednoduše nemá ten luxus, který si Rusko dopřálo v roce 2022, totiž možnost stáhnout se z velkých úseků fronty. Jsou nuceni reagovat na všechno, a to i za cenu oslabení svých sil a vykotlání pozic jinde,“ shrnuje.