„V samotném Srbsku už se očkuje jak ‚Pfizerem‘, tak ruským Sputnikem. Čínský Sinopharm má být k dispozici v řádu dní. Zajímavé je rozhodování občanů, kteří si zatím v 38 procentech případů přejí ruskou látku. V 31 procentech americko-německou vakcínu od společností Pfizer a BioNTech. Zbytku je jedno, jakou vakcínu dostanou. Na ty případně může vyjít látka čínská,“ poznamenává Kulidakis. A věnuje se i Maďarsku či tomu, jak se Rusko rozhodlo svou vakcínu šetřit převážně pro vlastní potřebu.

„Vyvážet chce hlavně technologii výroby, byť do Srbska tisíce dávek poslalo. Přenos výroby by jednotlivým státům pomohl vyrábět množství vakcíny podle vlastních potřeb. V případě České republiky s její světově proslulou biochemickou tradicí by to měla být brnkačka,“ zmínil Kulidakis. 

„Případné pořízení zahraničních vakcín by tak mohlo vyřešit nemálo problémů s očkováním a ochotou lidí vakcínu přijmout. V podstatě v každé zemi totiž novou vakcinační fázi boje s koronavirem doprovázejí tři jevy. Nejistota, kolik lidí se nechá očkovat. Nedostatek vakcín, který zabraňuje rychlému proočkování populace. A nadávky opozice a části společnosti vládě, že očkování postupuje pomalu,“ popsal dále Kulidakis. Lidé by si podle něj mohli vybírat, očkování by tak mohlo být rychlé. 

„Vše by navíc ztratilo patinu nucení ať už pasivního, nebo aktivního. Odpadly by nešťastné úvahy o případném zvýhodňování očkovaných, které jsou úplně mimo mísu, protože ani není čím očkovat,“ sdělil s tím, že pokud platí, co úřady v různých zemích tvrdí, že jde především o lidské zdraví, měl by být původ vakcín lhostejný. „Důležité je, aby fungovaly a nezruinovaly veřejnou pokladnu. Velmi slibná je například avizovaná spolupráce vědců z Oxfordu s jejich ruskými protějšky,“ dodal Kulidakis. 

Závěrem pak podotkl, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová by se místo oznámeného nadchnutí pro nápad řeckého premiéra zavést vakcinační pas měla raději realizovat v aktivitách zajišťujících vakcíny z více zdrojů.