Stoltenberg se den před konáním britského referenda vyjádřil, že Británie musí zůstat v srdci Evropy, jelikož její případný odchod by vedl k roztříštění současné Evropské unie a vzrůstu „nerovnováhy a nepředvídatelnosti“.

„Já hlas nemám. Rozhodnutí je na občanech Británie,“ řekl. „Můžu ale říct, co je dobré pro NATO, a tím je silná Británie v silné Evropě, protože čelíme bezprecedentním bezpečnostním hrozbám terorismu, nestability a nepředvídatelného bezpečnostního prostředí a roztříštěná Evropa té nerovnováze a nepředvídatelnosti jen přidá,“ dodal.

Británie je podle něj důležitým „mostem“ mezi EU a NATO a zasadila se o jejich užší spolupráci, která je mimo jiné zcela zásadní pro zvládání migrační krize v Egejském a Středozemním moři.

„Pro boj s teroristickou hrozbou potřebujeme jak EU, tak NATO a potřebujeme silnější spolupráci mezi oběma,“ uvedl s tím, že právě Británie se snaží s terorismem bojovat skrze obě instituce, což vytváří větší bezpečí.

Připomněl také, že jeho rodné Norsko kdysi v referendu odmítlo členství v Unii a dnes do něj migruje výrazně více lidí v poměru k populaci než do Británie.

Celý text zde.

Spolupráce mezi EU a NATO je přitom naprosto zásadní pro boj s kybernetickými hrozbami a obchodem s lidmi. „Británie je určitým mostem mezi EU a NATO a zároveň mostem mezi EU a USA. A to je důležité jak pro Británii, tak pro USA i NATO.“

Stoltenberg byl sám kdysi velkým stoupencem připojení Norska k EU, k tomu však nedošlo, jelikož si Norové v roce 1994 členství v referendu odmítli. „Dohoda, kterou má Norsko v současnosti s EU, je taková, že platíme obrovské peníze Unii. Zavádíme unijní rozhodnutí a směrnice, nemáme však žádné rozhodovací právo. Nejsme u stolu,“ posteskl si Stoltenberg.

„Do Norska nyní ve skutečnosti proudí v porovnání s jeho rozlohou více migrantů než do Velké Británie,“ podotkl a dodal, že i když není Norsko členem Evropské unie, je v mnoha ohledech ovlivněno jejími rozhodnutími. Řekl také, že si myslí, že je lepší tato rozhodnutí ovlivňovat, než se jim pouze podřizovat.

Promluvil také o návrhu na vytvoření unijní armády, který souhlasně kvitoval, varoval však před vznikem duplicitních institucí. Podle něj není zcela jasné, jak toho chce EU dosáhnout a do jaké míry mají jednotlivé členské země společné zahraniční zájmy.