A zdá se, že nebudou daleko od pravdy. „Každý čtenář detektivek ví, že kriminalisté hledají v první řadě motiv. Tedy ono známé Cui bonum - v čí prospěch. Tam, kde je motiv, je i pachatel. Vypadá to na klasické: Když se dva perou, třetí se směje, nebo Rozděl a panuj. Výsledek této rovnice o jedné neznámé si každý soudný člověk vypočítá sám,“ říká odbojář Jan Šťastný.

Spor vyvolalo vyjádření ředitele Lidického památníku Milouše Červencla pro deník Právo. Červencl v něm mimo jiné řekl: „Na rozdíl od mnohých si myslím, že Češi rasisty nejsou. Nakupujeme u Vietnamců, zaměstnáváme Ukrajince a další národnosti, chodíme k Italům do restaurací. Lidé této země jsou tolerantní k příslušníkům jiných zde žijících národů, barvě pleti, náboženství. S čím se však asi nemíní ztotožnit a co netolerují, jsou nepřizpůsobiví spoluobčané. Zvláště když nerespektují naše zákony a zvyklosti, obecný pořádek a zneužívají širokého sociálního systému nastaveného tímto státem, o kriminalitě nemluvě. To se týká našeho mnohdy problematického soužití s Romy. Vykládat to však jako projev rasismu je zavádějící," upozornil. 

"Jistě se najdou v naší zemi malé skupinky hlásající čistotu rasy pod heslem Čechy Čechům! které rády zneužívají problémy v některých městech a obcích s romskou menšinou, ale s tím se setkáváme i v jiných evropských zemích. Z hlediska mé profese, kdy se s romskou problematikou, respektive nedávnou smutnou kapitolou dějin Cikánů a Sintů, zabývám, se naopak setkávám s velkou tolerancí 'gádžů' k osudu Romů. V památníku Lety jsem nezaznamenal žádný projev rasové nenávisti nebo poškozování expozic. Je proto nutné odlišit rasismus od nespokojenosti většiny občanů s těmi, kteří nejsou ochotni přizpůsobit se řádu věcí veřejných,“ uvedl Červencl.

Uměle vyvolaný spor

„Pokud jsou slova ředitele Červencla citovaná v textu článku (vyšel i s výzvou k vyhazovu ředitele Červencla na webu Romea.cz před třemi dny - pozn. redakce) skutečně pravdivá a jím autorizovaná, tak se mi zdá, že pan doktor na Romy jako na skupinu neútočí. On jen připomíná obecně nepřizpůsobivé občany a z nich jsou snad někteří Romové. Problémy nepřizpůsobivých podle mne nejsou etnické, ale sociální. Stát sociální problémy řeší zcela nedostatečně,“ řekl naší redakci předseda okresní organizace válečných veteránů ČSBS Jiří Jaroš.

Podle něj je osoba ředitele Lidického památníku mezi členy ČSBS dobře známá. „Nikdo z odbojářů, pokud vím, si na něj dosud nikdy a nijak nestěžoval. Naopak, vždy byl jen chválen,“ tvrdí Jaroš, podle kterého je tragedií, když se přou skupiny národností a odbojáři. „Je to nesmyslná pře. A někomu možná vyhovuje a někdo to možná eskaluje. Toto je výrazně sociální problém. Že se to naroubovalo jen na Romy, to dělá někdo zezadu. To je u mnoha dalších skupin. Možná chce někdo zlikvidovat pana doktora Červencla a užívá k tomu romskou problematiku,“ domnívá se expert na historii Jiří Jaroš. V této situaci by podle něj možná bylo zajímavé rozkrýt systém financování těch nevládních orgnizací, které vyrukovaly se stížností na tohoto odbojáře.

Senioři ze sociálně slabých regionů stojí za Červenclem

„Jsem velice smutná ze stížnosti, která je podepsána jen zřejmě zástupci několika organizací, ale ne už seznamem lidí. Ptám se, proč vznikla tato stížnost? Ankety medií jsou velmi zavádějící a novináři si tam dají jen to, co se jim zrovna hodí. Přesto nevidím nic pobuřujícího ve výroku pana ředitele Červencla,“ důrazně se proti výrokům Romů a některých zástupců nevládních organizací ohradila místopředseda Krajské rady seniorů v Ústí nad Labem a manažerka senior klubu občanského sdružení „Pomoc bližnímu“ Vilma Svobodová.

Svobodová také připomenula neutěšený stav panující ve vztahu mezi Romy a bílou většinou nejen v tomto městě, ale v celých severních Čechách. „Žijí u nás také Rómové, podle mě již z dětství to byli Cikáni, kteří kočovali a měli svůj styl života. V každé obci, kde se na nějaký čas utábořili, tak buď respektovali zvyklosti, a když ne, tak je stát nebo obec vykázala mimo obec,“ připomněla Svobodová osvědčený bezpečnostní systém První republiky, který však bohužel dnes státu citelně chybí.

„Pamatuji si to velice dobře, otec měl obchod. My, jako děti, jsme se rády kamarádily, protože to pro nás byla zvláštnost. Nikdo je nenutil měnit styl života  a ti, kteří se sami chtěli zařadit mezi nás, to udělali a jsou z nich slušní občané naší země. Znám jich ve svém okolí dost a děti některých mi říkají teto! Je úplně jedno, jakou máme barvu pleti, ale jak žijeme ve společnosti a co pro společnost děláme,“ říká Svobodová a jedním dechem si stěžuje, že právě na toto mnozí pisatelé různých stížností a protičeských petic zapomínají a vybírají si z textu jen to, co jim vyhovuje.

Pravda je podle ní ale taková, že většina Romů ohrožuje, přepadá a okrádá staré lidi, takže třeba Tyršovo náměstí se kvůli tomu musí speciálně střežit. „Zdejší lidé se obávají o svoji bezpečnost. Vím, že se bojí velkých psů, tak i já ho ve svém rodinném domku vlastním, kvůli své bezpečnosti, protože v parku nedaleko mého domu se od jara do podzimu Romové schází a užívají drogy,“ stěžuje si na neschopnost státní a městské policie s tím něco udělat zástupkyně Krajské rady seniorů Svobodová.

Mezi Němci vražděnými Romy byli i zločinci

„Úcta válečných obětí patří všem bez rozdílu pleti, protože německá zvěrstva to byla a nevinných obětí v koncentračních táborech byla většina, ale byli tam také i nekalé živly a při pietách se to nerozlišuje,“ pokračuje ve svých vzpomínkách a líčení osobních zkušeností s Romy Svobodová.

„Vím to z vyprávění své maminky, která za války mnoha lidem pomohla. To ale dějiny od pamětníků nechtějí vědět, protože je lepší všechno psát podle jednotného názoru a výkladu. Plně stojím za panem ředitelem památníku, nesetkala jsem se z jeho strany s necitlivým přístupem k lidem. Naopak, je velice sociálně smýšlející a pomáhající. Omlouvám se, že jsem uvedla skutečné příklady ze skutečné současnosti, ale jsem proti odvolání pana ředitel Červencla, protože v reakci vidím módnost, popřípadě se dostat na to místo a využít zmatku a dezorientace na naší politické scéně. S mnoha bojovníky za svobodu jsem byla v kontaktu, bohužel již nejsou mezi námi, ale potvrdili by to, co jsem zde napsala. Věřte, vše je na nás, jak se necháme zmanipulovat okolím nebo si uděláme vlastní názor a dokážeme si za svojí myšlenkou stát a uvádět ji v život,“ dodává Svobodová.