V rámci návrhu lex Ukrajina 7 byl do českého právního řádu přidán nový trestný čin „neoprávněná činnost pro cizí moc“, který vzbuzuje značné kontroverze. Podle vlády a jeho zastánců je nutný pro ochranu Česka před aktivitami cizích států, jako jsou Rusko a Čína, které mohou skrze své zpravodajské a dezinformační sítě ovlivňovat dění v zemi. Návrh podporují i české tajné služby, podle nichž by měl pomoci zamezit předávání citlivých informací zahraničním mocnostem.

Naopak kritici, zejména z opozice, varují před možnou zneužitelností zákona. Argumentují tím, že definice trestného činu je příliš vágní („gumová“) a mohla by být použita k potlačení svobody projevu nebo postihování politických oponentů. Odpůrci návrhu, mezi nimiž jsou i někteří senátoři a právní experti, se obávají, že by mohl vést k zastrašování občanů, podobně jako některé zákony v období totality.

Senát se při hlasování nedokázal shodnout na ničem, takže celý Lex Ukrajina jde k podpisu prezidentovi.

Senátor Václav Láska ještě předtím obhajoval nový trestný čin „neoprávněná činnost pro cizí moc“ jako nutný nástroj pro ochranu České republiky. „Touto novou skutkovou podstatou by se měla stát trestná jednání, která jsou pro Českou republiku mimořádně nebezpečná a dosud nebyla trestněprávně postihnutelná. Zároveň je to reakce na určitý stav věcí, který je třeba zákonem potvrdit,“ uvedl v podcastu.

 „Vidíme to v nedávné historii. Vzpomeňte si na případ zaměstnance ministerstva zahraničí, který dlouhodobě prodával citlivé informace ruské rozvědce a bylo konstatováno, že jeho jednání podle současného trestního zákona není trestné. To si nemůžeme dovolit. Jsme v tom poměrně výjimeční – v evropském prostoru, v rámci Evropy, v demokratickém světě, to jsou věci, kde se stát brání,“ dodal, že Česko zaostává za jinými demokratickými státy.