Nejprve poukazuje na to, že Britové se nenechali zastrašit „hromadou zfalšovaných či z prstu vycucaných pseudoanalýz“, podle kterých jim brexit prý měl vzít tolik a tolik miliard liber či podle kterých se prý měli po brexitu vrátit o deset let nazpátek.

Pravda je přitom podle Šichtařové taková, že se nyní otevírá tak široký vějíř dalších variant vývoje od „opravného“ opakování hlasování za nějaký čas až po nejrůznější jiná diplomaticko-politická kouzla, že jakýkoliv pokus o vyčíslení ekonomických ztrát a přínosů je prostě výplodem obrazotvornosti, nikoliv seriózním výpočtem.

Celý text je ZDE

Londýnské finanční City prý odchodem Británie z EU časem vysloveně získá, protože se zbaví kontinentální regulace. „Ano, získá, ačkoli dnes pod vlivem davové hysterie akcie prudce propadají a ještě propadat budou. Stane se totiž časem pro kontinentální banky jakýmsi miniaturním ‚offshorovým daňovým rájem‘. To je mimochodem taky jeden z důvodů, proč kontinentální Evropa představu brexitu tak těžce nese – význam jejích bank se citelně zmenší ve prospěch těch londýnských,“ vysvětluje Šichtařová.

Asi zůstane jen u toho zvažování

Některé velké kontinentální podniky budou zvažovat stažení části svých provozů z Británie. „Kupříkladu jedna automobilka se už před hlasováním nechala v tomto smyslu slyšet. I když… moc bych ani tyhle výkřiky nepřeceňovala. V situaci, kdy dotyčná automobilka bezproblémově provozuje svůj závod kupříkladu v Turecku, se zdá být trochu hysterické tvrzení, že Británie jí najednou nebude dost dobrá. Skoro bych si tipla, že zůstane právě jen u onoho zvažování,“ podotýká ekonomka.

Brexit podpoří britský export

Myslí si také, že značné části britského exportu se brexitem náhle dostane cenné podpory. Nejenže britským exportérům pomůže slabá libra. „Všimněme si – slabá libra bývá uváděna jako ‚důkaz‘ průšvihu brexitu. Jak by ovšem do téhle logiky zapadaly rozšířené takzvané měnové války, při kterých se jednotlivé země snaží uměle oslabit své měny, aby získaly na úkor těch ostatních konkurenční výhody? Anebo jak by do téhle logiky asi zapadaly intervence ČNB, které mají za úkol podpořit hospodářský růst? Není náhodou strašení slabou librou dalším velkým podvodem?“ přemítá Šichtařová.

Poukazuje i na to, že Britové se rovněž vymaní z evropské celní unie. „Což jinými slovy znamená, že si budou smět na rozdíl od nás vyjednat oboustranně výhodný bezcelní obchod i s těmi mimoevropskými zeměmi, se kterými dosud v rámci EU nesmějí. Což už se počítá u země, která jako jedna z pouhých dvou vyváží víc mimo EU než dovnitř EU!“ poznamenává Šichtařová.

Přiznává, že není vůbec sporu o tom, že tohle britské rozhodnutí bude mít mnoho jak nepříjemných, tak současně i mnoho příjemných dopadů na Brity samotné, na kontinentální Evropu i nás samé.

Švédové by také hlasovali pro odchod z EU

Šichtařová také poukázala na začátkem tohoto týdne zveřejněný průzkum. Ten ukázal, že pokud se Británie odtrhne od EU, pak by pro setrvání v EU hlasovalo jen 32 % Švédů, zatímco 36 % Švédů by už dnes volilo pro SWEXIT.

„Velké výhrady proti EU slyšíme také z Nizozemska, kde v jednom průzkumu 48 % lidí volilo vystoupení z EU. Podobné to je ve Finsku, Dánsku, Maďarsku…,“ poznamenává ekonomka.

Ohledně toho, že řada lidí má strach z toho, že tyhle změny nás vženou do náruče Ruska, oponuje, že EU se nerovná NATO. „Ochrana proti Rusku má jméno NATO, a to nemá s EU nic společného,“ upozorňuje.

Volný obchod ani cestování neutrpí

Odmítá také obavy z toho, že skončí volný obchod. „Svobodné obchodování přes hranice má název Evropská zóna volného obchodu, a jakkoliv se kdysi stala jakými prazákladem pro vytvoření EU, dnes technicky vzato nemá s EU moc společného. A že dokonce i bez zóny volného obchodu lze obchodovat bez omezení, ukazuje příklad Švýcarska, které sice není součástí zóny, ale přesto má s jednotlivými zeměmi mnohé bilaterální dohody, jejichž efekt je stejný,“ píše Šichtařová.

Polemizuje rovněž s tvrzením, že nebude možné cestovat. „Proč by ne? Vždyť volný přechod přes hranice má název Schengenský prostor, nikoliv EU,“ dodává Markéta Šichtařová s tím, že budoucí změny EU jsou obrovskou šancí. „A pro nás budou dobré v každém případě,“ uzavírá Šichtařová optimisticky.