Václav Klaus v pořadu Pane prezidente nejprve hovořil o povodních z uplynulého týdne. Upozornil, že sám takovéto situace již v minulosti zažil coby předseda vlády a že příroda má moc, kterou lidé nemohou vždy ovládnout, bez ohledu na snahy či prohlášení politiků. „Je to samozřejmě spousta lidských tragédií, spousta neuvěřitelných materiálních škod. Nejsou to první takovéto povodně, jako předseda vlády jsem je prožíval v roce 1997 a pak jsme je prožívali ještě jednou v roce 2002. Prostě je to ukázka, že příroda má neuvěřitelnou sílu a že i když se budeme zaklínat a stavět na hlavu, ona si v mnoha věcech s námi dělá, co chce,“ řekl Klaus. 

„Jde o to, abychom se tomu snažili racionálním způsobem bránit, a myslím, že to bránění není teď siláckými výroky politiků a vlády, protože povodně řeší starostové a hejtmani, a hlavně tisíce lidí z krajů, ve kterých se ty povodně odehrávaly,“ dodal.

V záplavových územích by se podle jeho názoru nemělo stavět. Uznal však existenci problému, který představují některé neziskové organizace a aktivisté, když se stavějí proti výstavbě přehrad. Zmínil právě případ severní Moravy na řece Opavě. „Debaty o přehradě se tam vedou desetiletí a vždycky to zablokuje nějaká aktivistická zelená organizace, a to je jako se vším v naší zemi,“ řekl Klaus.

Česká republika se podle jeho názoru v této oblasti přesunula z parlamentní demokracie k demokracii aktivistů. „Daleko významnější v těchto věcech než politické strany jsou nejrůznější neziskovky a nejrůznější aktivisté,“ řekl. „My jsme se posunuli od té parlamentní demokracie k demokracii aktivistů, a to už je něco úplně jiného. Sen o tom, že bychom to mohli zakázat – to by se musely odvážit politické strany v Parlamentu, a já, když se na ně tak koukám, tak mám strach, že to neudělají.“

V souvislosti s materiálními škodami následně Klaus hovořil o zhoubném nárokovém uvažování. Připomněl, že peníze se přerozdělují, a pokud by byla na povodně vyhrazena finanční pomoc, musí se jinde ušetřit. A vláda České republiky podle jeho názoru odkud peníze brát má. „Má obří státní rozpočet, neskonale větší, než by měla mít při naší ekonomické vyspělosti a úrovni. Musí se ale něco vystřídat. Vláda musí říct: na úkor tohoto teď zaplatíme povodně,“ vysvětlil Klaus.

Moderátor Luboš Xaver Veselý pak nastínil myšlenkový pochod běžných českých občanů. Ti by se mohli ptát, proč má Česká republika peníze na nákup drahých stíhaček F-35, ale nemá dostatek financí na pomoc regionům postiženým povodněmi. Bývalý prezident naznačil, že se vláda podle jeho názoru až příliš soustředí na pomoc Ukrajině, a to až na úkor řešení domácích problémů. „Pootočení se k Ukrajině místo starání se primárně o sebe je falešné moralizování a falešné gesto, na jehož základě se dělají nesmírně hloupé a kontraproduktivní věci,“ prohlásil Klaus.

Co se týče rozpočtového schodku, Klaus zastává radikální postoj – podle něj by neměl být žádný. Současnou výši deficitu považuje za tak závažnou, že se zdráhal ji blíže komentovat. „Schodek nemá být žádný. Jestli je 230 nebo 232, 242 nebo 252, to už je tak zoufalé, že to přesahuje mou hodnoticí schopnost k tomu cokoliv říci,“ řekl Klaus a zkritizoval současného ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) za způsob, jakým s rozpočtem nakládá. „Opakuji znova, ten rozpočet je tak obří, že má obří fond peněz, který je pouze potřeba přerozdělit jiným způsobem, než to dělá pan Stanjura.“

Vláda s jasnými prioritami by podle Klause měla být schopná představit žebříček, na jehož základě by se měl rozpočet krátit. Ta současná toho však není schopná, zbývá tak jediné východisko, kterým je plošné krácení.

Dalším tématem rozhovoru se staly krajské a senátní volby. Klaus uvedl, že pro něj je hlavní, aby v jeho okrsku znovu nevyhráli Piráti ani nikdo jiný z vládní pětikoalice. Poté připomněl výsledky z minulých třech krajských voleb, během nichž v roce 2012 ve většině z krajů vyhrála sociální demokracie, v roce 2016 pak hnutí ANO a v posledních volbách v roce 2020 také hnutí ANO.

Klaus proto poukázal na trend, kdy krajské volby často slouží jako forma protestu proti aktuální vládě. Na základě tohoto trendu Klaus naznačil, že i v nadcházejících volbách by mohl pokračovat tento trend. Současnou vládu zkritizoval coby „neviditelnou“ a „neslyšitelnou“. „Ty volby prostě nemají téma. To jsou volby bez tématu, ač těch témat máme více než dost,“ uvedl Klaus a dodal, že za tato témata považuje zastavení chudnutí společnosti, zastavení deindustrializace České republiky, zastavení blížícího se konce automobilismu a zastavení masové migrace. „Chci říci, že prostě tato témata v těch volbách vůbec nejsou zmíněna,“ řekl Klaus.

Spolu s moderátorem Veselým se pak blíže věnoval tématu migrace. „Moje teze je, že tu masovou migraci nezpůsobili ti migranti, ti lidi, které vidíme na těch člunech, ale evropští politikové, paní Merkelová se svým ‚wir schaffen das‘, ale i tisíce dalších,“ zmínil bývalou německou kancléřku Angelu Merkelovou, jejímž heslem bylo známé „zvládneme to“ během uprchlické krize v roce 2015.

„Oni chtějí rozředit, zklikvidovat národní stát migranty. To je jejich zásadní cíl a úspěšně se jim to ve Velké Británii, Francii i Nizozemsku a u nás a v Německu stále více daří,“ řekl Klaus a dodal, že je pouze „módní“ říkat, že to je o dovozu pracovní síly. „Ty evropské elity chtějí něco jiného. Ty chtějí vytvořit evropského člověka, nazvu ho homo bruxelárus. To je jejich cíl. Ze mě ho nevytvoří,“ prohlásil bývalý prezident. Migranti jsou tak podle jeho slov jen inputem do tohoto evropského člověka, nikoliv inputem pracovní síly.

Posledním tématem rozhovoru mezi Václavem Klausem a moderátorem Veselým se stalo portfolio mezinárodního partnerství, které bylo přiděleno českému eurokomisaři Jozefu Síkelovi. „To je tak bezcenné… K tomu se nedá nic říct,“ řekl Klaus ke zmíněnému portfoliu. Prohra to však není. Ovšem pouze z toho důvodu, že Klaus považuje jeho portfolio za nepodstatné: „Ať pan Síkela dělá v Bruselu, co bude dělat, tak je to úplně jedno… Nedovedu si představit, že by to České republice cokoliv přinášelo.“