Šichtařová předně zmínila, že krize byla předpovídána už před tím, než kdokoliv věděl o koronaviru. „Na konci roku už tak razantně zpomalovaly mnohé ekonomické indikátory, takže bylo zjevné, že je otázkou několika měsíců, kdy v Evropě v jednotlivých zemích bude recese. Ostatně Německo se v celém minulém roce pohybovalo už na hraně recese, takže bylo zcela zjevné, že se do ní překlopí definitivně.“ Koronavirus krizi podle ní jen prohloubil, bez něho by jen běžely diskuse, kdy krize odstartuje. Doplnila, že na koronavirus se teď bude mnoho věcí svádět, což je nebezpečné. Díky vlně strachu jsou podle ní lidé mnohem otevřenější rozhazovačné a zadlužovací politice státu.

Problém podle ní nastal už v roce 2008, protože do čela centrálních bank začali být jmenováni vysloužilí politici. „Kteří buď nerozuměli měnové politice, kterou měli v centrálních bankách dělat, nebo možná i částečně rozuměli, ale protože byli primárně politiky, tak se snažili nahrávat vládám, a tím se rozbourala nezávislost mezi centrální bankou a vládou,“ vysvětlila ekonomka, proč se jedná o problém. Centrální banky podle Šichtařové začaly tisknout peníze a dělat něco, co předtím desítky let nedělaly – začaly maskovat varovné příznaky, že se blíží hospodářská krize.

Konkrétně měla Šichtařová na mysli „kvantitativní uvolňování“, jež způsobilo, že při finanční krizi v roce 2008 zkrachovalo jen poměrně malé množství firem. „Ačkoliv tady byly státy, které byly předlužené a zralé na bankrot jako třeba Řecko a podniky, které byly zralé na bankrot, ale nezbankrotovaly, a banky, které byly zralé na bankrot, protože měly ve svých bilancích špatné úvěry, tak ve skutečnosti díky politice centrálních bank nezbankrotovaly,“ shrnula a dodala, že krize neměla ozdravný efekt, kdy by neefektivní a předlužené podniky zbankrotovaly.