Mezi lety 2016 až 2020 se nejen ve Spojených státech řešila otázka ruského vlivu na Donalda Trumpa. Existovaly obavy, že Rusové ovlivnili předvolební kampaň už v roce 2016, kdy Trump vyhrál. CNN upozornila na zprávu, která se před třemi dny objevila v USA a která naznačuje, že za celou touto údajnou ruskou kauzou Donalda Trumpa mohla stát jeho tehdejší protikandidátka na prezidentku Hillary Clintonová.

Zvláštní vyšetřovatel John Durham uveřejnil zhruba tří set stránkovou zprávu, ve které se mimo jiné lze dočíst, že FBI nikdy neměla zahájit vyšetřování Donalda Trumpa v údajné ruské kauze, protože agenti na počátku neměli v ruce jediný důkaz, že by existovalo propojení Trumpa s Ruskem.

„Durhamova zpráva také uvádí, že FBI použila ‚nezpracované, neanalyzované a nepodložené zpravodajské informace‘,“ napsala CNN.

Na počátku tohoto týdne FBI vydala prohlášení, že po roce 2016 byla přijata řada opatření a byly upraveny některé procesy, u kterých platí, že kdyby byly upraveny již v roce 2016, tak se FBI v roce 2023 do současné situace nedostala.

Podle Durahamovy zprávy dostala FBI také informace, že se někdejší prezidentská kandidátka Hillary Clintonová nějak pokusí oslabit svého soupeře Donalda Trumpa a to právě tak, že propojí Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem. FBI však tomuto sdělení spojeném s Hillary Clintonovou nevěnovala podle vyšetřovatele Durhama pozornost.

Není také bez zajímavosti, že britská strana se na vyšetřování Trumpovy údajné ruské kauzy odmítla podílet. I o tom informuje CNN.

Europoslanec Jan Zahradil (ODS) si na twitteru položil otázku, jak se k závěru Durhamova vyšetřování postaví česká média.

„Další bublina, tzv. Russiagate, splaskla. Včerejší zpráva zvláštního vyšetřovatele tvrdě kritizuje FBI a Ministerstvo spravedlnosti za podjatost, s níž zkoušeli spojit Trumpa s ruským ovlivňováním voleb 2016. Dnes je to úplně všude. Co na to česká média?“ zeptal se.

Investigativní novinář magazínu Reportér Jaroslav Kmenta je však jedním z českých novinářů, kteří na počínání amerických tajných služeb ve vztahu k Trumpovi upozorňoval řadu měsíců. Napsal, že se američtí zástupci tajných služeb sešli se svými českými protějšky a žádali je o spolupráci v prověřování možných vazeb Trumpa na Rusko.

„Téma? Informace o ovlivňování voleb v USA ze strany Putinova Ruska. Americká CIA se snažila získat důkazy o tom, že Kreml vedl operace, které měly za cíl ‚usměrnit‘ výsledek amerických prezidentských voleb ve prospěch Donalda Trumpa. (Že se to dělo, potvrdil v roce 2020 ve svých rozsáhlých závěrech například republikány vedený výbor amerického Senátu.) České zpravodajské služby relativně hojně poskytují určitý servis americké CIA nebo třeba izraelskému Mosadu,“ napsal Kmenta.

„Tak zásadní prosba směrem k české BIS, jaká zazněla v roce 2016, však byla neobvyklá. Co přesně po českých službách CIA chtěla, není možné zjistit. Ale na základě jiných informací, které s její žádostí souvisely, lze konstatovat, že obě české tajné služby se do akce kolem shromažďování důkazů o ruském zasahování do vnitřní politiky USA zapojily. Rozvědka ÚZSI podnikla na základě žádosti spojenců tajné operace, které se odehrávaly v cizině. A kontrarozvědka BIS měla za úkol zjistit, jak a o čem – v souvislosti se vztahy mezi Ruskem a USA – komunikují lidé kolem českého prezidenta Miloše Zemana. Na samém začátku totiž existovalo podezření, že součástí operací ruských zpravodajských služeb na ovlivnění amerických voleb byly i aktivity vedené přes Českou republiku,“ rozvedl myšlenku investigstivní novinář.

A BIS se následně pokusila informace získat. Možným odposlechem Zemanova okolí.

V roce 2016 mělo dojít k setkání tehdejšího Trumpova právníka Michaela Cohena se zástupci ruské strany.