Asociace severoněmeckých bytových společností (VNW) varuje, že v družstevních bytech raketově vzroste nájemné. Kvůli ochraně klimatu a dosažení klimatické neutrality, k čemuž se zavázala centrální vláda v Berlíně.

VNW očekává zvýšení nájemného o zhruba 3,50 eura za metr čtvereční. Z aktuálního průměru 7,41 eura na zhruba 11 eur. To v konečném důsledku znamená, že u bytu o výměře 60 metrů čtverečních může nájemné vzrůst až o 250 eur měsíčně, což je v přepočtu asi 6 200 korun měsíčně.

Server německého deníku Bild upozornil, že varování VNW má svou váhu, protože „představuje bytová družstva se 742 000 byty v severním Německu a kolem 300 000 jen v Hamburku“.

„Každý, kdo slibuje ještě větší ochranu klimatu v ještě kratší době, musí upřímně říct, že to bude stát hodně peněz,“ upozornil šéf VNW sociální demokrat Andreas Breitner.

Deník Bild k tomu přidal konkrétní čísla. Pokud Německo setrvá u současného kurzu zezelenání bytové politiky, bude prý jen v Hamburku třeba upravit 990 tisíc bytů v klimaticky neutrální jednotky, což vyjde na 40 miliard eur. A to má fatální důsledky pro bytovou politiku. Bild v této souvislosti upozornil, že družstva prakticky nestaví nové byty. Místo toho peníze plynou do klimatických úprav již stojících bytů.

Předseda regionálního sdružení VNW Marko Lohmann situaci shrnul. „Lidé se středními nebo nízkými příjmy za to (ochrana klimatu, pozn. red.) budou muset zaplatit výrazným poklesem své životní úrovně.“

Berlínský deník Tagesspiegel upozornil, že podle průzkumů už mají především pravicoví voliči a střední třída plné zuby debat o klimatu.

„Povodně, lesní požáry a 30 stupňů v dubnu: Klimatická krize byla v Německu jen zřídka tak přítomná. Přesto stále více lidí odmítá větší závazek k ochraně klimatu – i když nadále vidí změnu klimatu jako hlavní hrozbu. Vyplývá to z dlouhodobého průzkumu Výzkumného centra informatiky (FZI),“ napsal Tagesspiegel.

Průzkum ukazuje, že 52 procent lidí se stále domnívá, že je třeba řešit ochranu klimatu. Ale současně skutečně roste počet lidí, kteří už tohoto tématu mají plné zuby. V roce 2022 se proti stále důslednější ochraně klimatu vymezovalo 18,5 procenta lidí. V roce 2024 to je 28 procent lidí.

Průzkumy také ukazují, že stále více lidí má pocit, že je třeba z obav před dalším vývojem ruské agrese na Ukrajině více investovat do obrany, takže otázka ochrany klimatu se dostává až na druhou kolej.

„K poklesu zájmu mohly přispět například zdlouhavé a vyhrocené debaty o rekonstrukcích budov a tepelných čerpadlech,“ doplnil k tématu.