Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko vyvolal značný rozruch, když vyslal do vzduchu své stíhačky, aby přinutily přistát civilní letoun společnosti Ryanair, nechal z letadla vyvléct kritika svého režimu – opozičního novináře Ramana Prataseviče – a teprve potom pustil letoun zpátky do vzduchu na další cestu.

Některé státy EU včetně Česka přestaly v reakci na tento čin pouštět běloruská letadla.

Politolog Zdeněk Zbořil v komentáři pro První zprávy konstatoval, že v mocenském souboji kolem Běloruska se hraje o hodně. Podle jeho názoru se hraje o nerostné bohatství, které leží na ruském území, a o běloruskou infrastrukturu, která slouží k přesunu energetických a dalších surovin na Západ.

Bělorusko podle jeho názoru patří k zemím, po kterých kdysi toužili bolševici v čele s Leninem a Stalinem, když se snažili rozšiřovat své panství a malovali na mapu hranice, jak se jim to zrovna hodilo.

Dnes o tyto země stojí nadnárodní společnosti. Tak to vidí Zbořil.

„Podobně se kdysi vyznačovaly hranice carského Ruska, ať už směřovalo na východ, na západ, nebo na jih ve svých výbojích. Nepřestalo to ani v těch prvních letech Sovětského svazu a zejména v dobách sjednocování Sovětského svazu v 30. letech pod jakousi centrální polovojenskou diktaturu nebo vojenské velení, jak si ho představoval Josef Vissarionovič Stalin. To samé by nám mohl usnadnit pohled na mapu rozpadajícího se Sovětského svazu na začátku 90. let, na mapu nově vznikajících států, které se kupodivu rozpadaly v těch hranicích, které kdysi narýsoval okolo roku 1936, někdy i vlastnoručně, Josef Stalin. Ty jsou dnes konkrétními geopolitickými cíli různých nadnárodních společností, které chtějí na tomto území dobývat suroviny, o kterých si myslí, že by neměly patřit pod správu Ruské federace. Konec konců, Madeleine Albrightová to řekla úplně jasně: ‚Rusko je příliš bohaté, aby jeho bohatství mohlo patřit jenom jednomu státu,‘“ upozornil politolog.

• Celý komentář naleznete zde