„Praktický příklad, jak to funguje. Zveřejním nějaký komentář - a vím, že jiní politici, kamarádi, mají podobnou zkušenost - někdy může být i nevinný. A teď se ti nenávistníci, velmi často organizovaní, velmi často pod nějakými fiktivními nicky a neexistujícími jmény různých filmových postav, slítnou a začnou kritizovat, že je to hloupost, že jsem úplně bláznivá, že jsem Putinův agent a podobně, a pak, když fyzicky potkám své sousedy, své kamarády, tak ti říkají: Ty jsi zveřejnila krásný komentář, já jsem s tím souhlasila, ale to víš, já už to radši ani nelajkuju, radši ti tam ani nenapíšu k tomu svůj komentář, protože když jsem to minule udělala, tak ti nenávistníci se vrhnou na mě. A tady, řekněme, bychom mohli říct, že to je jistá forma autocenzury, kterou já už jsem řekněme okoralá a řeknu si: Mně to nebude vadit, holt jsou to ti pitomci, kteří mi tam něco píší, ale řada běžných lidí už se kontroluje natolik, že na veřejnosti a mimo nejbližší přátele už vlastně ty upřímné, své názory, neprezentují, a to je děsivá situace," prohlásila právnička a někdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.

„Jak jsem optimista, věřila jsem, že covid dopadne na Evropskou unii jako osvícení. A že úředníci si tam řeknou, a všichni ti představitelé volení i jmenovaní, že si řeknou: Ježíš, to je výborná příležitost ke změně. Pojďme udělat tu změnu zevnitř, protože takhle Evropská unie nepřežije. Pojďme si říct, konečně když tady máme covid, tak začneme znovu. Že se to nestalo, je pro mě velké zklamání, že se ta regulace vlastně zrychlila, je pro mě děsivé, a to, že současná vláda tomu poklonkuje, místo aby se tomu postavila a trošku tomu zabránila, tak je pro mě udivující, protože si říkám: Vy jste to už přehnali a to takhle nemůže dlouho vydržet. Myslím si, že nespokojenost mezi lidmi je obrovská a že se to brzy ukáže v nějakých volbách. Pevně doufám, že to bude demokratický průběh a že se to ukáže ve volbách, ale myslím si, že to takhle dlouho nemůže vydržet. A vlastně v tom nejlepším případě se může stát, že tady budeme mít úplně debilní regulaci, kterou nebude nikdo respektovat. A v těch horších případech tady prostě přijde nějaký převrat," dodala Kovářová. 

A co máme čekat za pět let? Co každý z nás může udělat, abychom zvrátili ten návrat k cenzuře a nějaké další totalitní tendence, které přicházejí primárně ze zahraničí? „Myslím si, že každý může něco udělat. Každý něco malého. Ono to vypadá, že můžou jenom politici, ale každý může. Rozumím tomu, že se lidé bojí a že si někdy netroufnou. Že se bojí, že něco ztratí a že za to zaplatí. Ano, někdy ztratí přátele, někdy ztratí možná i zaměstnání, nebo zakázku, ale stojí to za to. Ale věřte mi, a to já můžu mluvit z vlastní zkušenosti, poté, co jsem před rokem začala mluvit úplně svobodně, protože ještě do loňska jsem za někoho mluvila, někde jsem pracovala, měla jsem klienty, jejichž kauzy mě omezovaly ve svobodném vyjádření, takže musím říct, že jsem i ztratila některé známé a některé kruhy, a nové kruhy a nové dveře se otevřely. Takže vlastně bych řekla: Nebojte se, zkuste to na svých vlastních malých políčcích, protože my to bez vás nedokážeme," zakončila.