Macron si před lety získal mezinárodní pozornost heslem „make our planet great again“, které pronesl krátce poté, co Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa oznámily první odchod od Pařížské dohody. Tehdy vystupoval jako hlas Evropy, který chtěl chránit planetu i proti odporu velmocí. Dnes však jeho kroky působí opačně – místo prosazování rychlých řešení volá po zpomalení a „pečlivém promyšlení“ nových závazků.

Podle diplomatů oslovených bruselským listem Politico byl Macron během červnového jednání lídrů EU „nejhlasitější v místnosti“, když požadoval, aby Evropská komise odložila předložení cíle pro rok 2040. Navzdory tlaku Francie komise zveřejnila návrh, podle něhož by měly unijní emise do roku 2040 klesnout o 90 procent oproti roku 1990. To ale francouzského prezidenta neodradilo – naopak na začátku září zintenzivnil svou kampaň za odložení rozhodnutí, což vedlo až ke zrušení plánovaného hlasování.

Podle úředníků EU „Macronův postup vyvolal chaos“ a přiměl další členské státy, aby se připojily k výzvám k odkladu. Nakonec se k Francii a Německu přidalo devět dalších zemí a společně požádaly o odložení cíle. Tento posun znamenal, že EU nesplní termín OSN, podle něhož měla do konce září předložit aktualizované klimatické plány včetně cíle pro rok 2035.

Macronovo politické dilema

Změna francouzského postoje souvisí zejména s domácí politickou scénou. Macron byl zvolen v roce 2017, tedy krátce po přijetí Pařížské dohody a před vlnou mládežnických klimatických protestů. Jeho první období doprovázela zelená rétorika, často však bez výrazných konkrétních výsledků.