Baxa v rozhovoru pro Deník N uvedl, že prezident má místy jednostranné a pofiderní informace o soudnictví a na jejich základě pak veřejně prezentuje klišé o nefunkční justici. Hrad podle něj také nechápe, že i pro prezidenta republiky platí rovnost před zákonem a v řízení před soudem.

Baxa věřil tomu, že Zeman bude mít zájem situaci v justici zlepšit i s ohledem na to, že hlava státu má v této oblasti významné pravomoce, to se ale nestalo. „Měl jsem několik málo příležitostí se s prezidentem setkat – a on nevybočil ze svého stylu. Jednak kritizoval, jednak poučoval, ale málokdy naslouchal tomu, jak přenastavit fungování soudů tak, aby plnily roli, kvůli které existují. Natožpak aby se zeptal,“ uvedl Baxa.

Při osobních setkáních mu Zeman jako tehdejšímu předsedovi soudu předložil „seznam hříchů“, tedy některých rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Nereagoval přitom na jeho argumenty, že soudci rozhodují nezávisle a předseda NSS je nemůže a nesmí ovlivnit. Prezident navíc během diskuse o některých soudních verdiktech zmínil i to, že by si Baxu dovedl představit jako předsedu Ústavního soudu. „Odbyl to opakovaně tím, že řekl: ‚Ale vy jste šéf, vy to máte zařídit.‘ Poté mi řekl, že si mě dokáže představit jako předsedu Ústavního soudu. A řekl to opakovaně. Ten rozhovor jsme vedli mezi čtyřma očima. Potom začal mluvit o soudním řízení ve věci nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory. A bylo mi jasné, že dává dost jasně najevo, jak má být rozhodnuto,“ prohlásil Baxa.

Kritizoval i chování Zemanova kancléře Mynáře, který se na něj dopisem obrátil kvůli případu Plzeňské teplárenské. Z dopisu je podle něj jasné, že prezident by uvítal rozhodnutí určitého druhu. Hrad nechápe, že každý se musí podrobit zákonu a že i pro prezidenta platí rovnost před zákonem a v řízení před soudem, řekl Baxa.

„Buď (kancléř Mynář) ví, co se sluší a co se patří, a pak ta pravidla vědomě přestupuje, anebo neví, že se nemůže určitých výroků, setkání, jednání a požadavků dopouštět. A pak mu to musí někdo říct,“ dodal bývalý šéf Nejvyššího správního soudu.

Podotkl, že politici vždy a nejen v Česku chtějí do rozhodování soudů zasahovat. Považuje ale za trochu smutné vysvědčení pro justici, že „politici tu a tam spojence mezi soudci nacházejí. Respektive mezi těmi vyššími soudními funkcionáři“. Zdůraznil, že dělba moci není separace mocí a nejde o to, aby se soudce nemohl sejít s žádným politikem, musí ale rozlišovat, co už je za hranou. Každý soudce musí podle Baxy vědět, že rozhoduje jménem republiky a složil soudcovský slib, kterému se nesmí zpronevěřit. „I kdyby ho o to rozhodnutí žádal třeba papež. Nebo prezident,“ uzavřel Baxa.

Týdeník Respekt minulý týden napsal, že Mynář opakovaně kontaktoval soudce ve věcech, které se dotýkají Hradu a prezidenta. S ústavním soudcem Vojtěchem Šimíčkem například probíral služební zákon, který prezident kritizoval, a případ Lesní správy Lány. V obou případech Ústavní soud rozhodl v neprospěch Hradu. Ústavní soudci se podle předsedy soudu Pavla Rychetského dohodli, že v živých kauzách bude nepřípustné, aby měli neformální kontakty s účastníky řízení.

Mynář tvrdí, že se soudce nesnažil ovlivňovat. Stejně jako při schůzkách s politiky či řediteli firem šlo podle kancléře o seznámení dotyčného se stanovisky, postoji a postupy prezidenta.