„Srbsko bude i nadále usilovat o vstup do Evropské unie, stejně tak ovšem stojí o vylepšování vztahů se svým tradičním spojencem Ruskem,“ cituje slova předsedy srbské vlády Alexandra Vučiče deník Reuters.

Na své návštěvě Moskvy Vučič uvedl, že ruský prezident schválil všechny předem odsouhlasené dohody, které se týkají zejména spolupráce ve vojenské oblasti. Srbsko má od Ruska obdržet třicet tanků a šest stíhaček MiG-29.

Srbský premiér prohlásil, že očekává podpis potřebných dokumentů a obdržení vojenské techniky v „nejkratší možné době“, informuje server Lenta.ru.

Dále byla na setkání obou lídrů zmíněna možnost vytvoření centra pro opravu a technickou podporu vrtulníků v Srbsku. „O tomto tématu začal hovořit sám prezident Putin; část by se mohla spravovat u nás a část v Rusku,“ cituje slova srbského lídra server Rianovosti.ru.

Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil při setkání přání na „pozitivní vývoj vzájemných vztahů mezi oběma státy bez ohledu na to, jakým způsobem se bude vyvíjet politická situace“.

Prezidentské volby v Srbsku

Na konci tohoto týdne Srbsko čekají prezidentské volby, které budou představovat jakýsi test skutečné popularity Vučiče a jeho středopravicové Srbské progresivní strany, která slibuje ekonomické reformy a nakonec i evropskou integraci.

„Srbsko je na evropské cestě, to je náš strategický cíl. Chceme, aby naše společnost kopírovala vývoj nejvyspělejších západoevropských států,“ cituje Vučičova slova deník Reuters.

Vučič ovšem stejně tak stojí o prohlubování vztahů s tradičním východním spojencem, od kterého bude nyní čerpat vojenskou podporu.

Srbský ministerský předseda se tímto pokouší balancovat mezi srbským elektorátem, který je do velké míry rozpolcen mezi tradiční proruskou orientací a ekonomicky perspektivní euroatlantickou integrací.

Mnozí Srbové zůstávají do dnešního dne vůči Evropské unii skeptičtí; západoevropské země vnímají jako podporovatele bombardování Srbska vojsky NATO z roku 1999. Severoatlantická aliance v té době zasáhla ve snaze zabránit dalšímu masakru etnických Albánců v bývalé provincii Kosovo, kde přišlo o život tisíce civilistů.

Dnešní Balkán je předmětem geopolitického soupeření mezi Ruskem a Evropskou unií.

Západ vnímá integraci zejména západního Balkánu do svých struktur jako způsob stabilizace a ekonomické obnovy celého regionu. Rusko s evropskou integrací západního Balkánu nesouhlasí a snaží se v regionu šířit svůj vliv.