Windfall tax neboli daň z neočekávaných zisků vycházející z parametrů nařízení Evropské unie je dočasná mimořádná daň, která má platit od 1. ledna 2023 po dobu tří let (tj. 2023–2025) pro mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv.

V minulých dnech ministr financí Stanjura uváděl, že by chtěl zkrátit tříletou platnost windfall tax o rok, pokud by se ukázalo, že mimořádné příjmy, tedy tato mimořádná daň a odvod z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny, pokryjí mimořádné výdaje státu.

Podle propočtů Ministerstva financí ale bude tato bilance na konci letoška pro stát záporná. Stanjura pokračování daně z mimořádných zisků zdůvodnil před novináři tím, že celkové příjmy státu z mimořádných daní do konce letošního roku nepokryjí výdaje, které stát měl s energetickou krizí, a tzv. windfall tax tak bude platit i příští rok, uvedl server Novinky.

„Deficit na konci letošního roku bude kolem 35 miliard. Já jsem říkal, že pokud mimořádné příjmy a mimořádné výdaje budou přibližně stejné, tak jsem připraven to (zkrácení) navrhnout, ale ony nejsou. Výdaje zatím převyšují zásadním způsobem příjmy, takže předpokládám, že bude dodržen zákon a že to bude platit pro tři zdaňovací období, pro roky 2023 až 2025,“ řekl mediálním zástupcům Stanjura.

Návrh státního rozpočtu na příští rok, jehož schodek může podle zákona dosáhnout maximálně 231 miliard korun, tak bude s příjmy z windfall tax počítat.

Stát očekával, že na mimořádných opatřeních zavedených kvůli vysokým cenám energií vybere v loňském roce 46 miliard, nakonec vybral zhruba šedesát miliard korun. Z toho 39,1 miliardy korun vynesla daň z neočekávaných zisků, dalších 18,5 miliardy přinesl odvod z nadměrných příjmů. Letos do konce července byl výnos windfall tax 18,2 miliardy korun a Stanjura řekl, že očekává za celý rok inkaso 33 až 34 miliard Kč. Původně počítal jen se sedmnácti miliardami, uvedly Hospodářské noviny.