V březnu čeká radnici schvalování rozpočtu. Očekáváte nějaké závažnější výhrady ze strany opozice, nebo se domníváte, že projde hladce?

Zcela jistě nebudeme mít na všechno stejný názor, to by nebylo normální. Vzhledem k tomu, že jsme ale rozpočet již neformálně projednávali se zastupiteli, nečekám žádná dramata.

Letošní rozpočet je podle vašich slov zajímavý tím, že se velmi věnujete opravám. Celkem to vychází na 85 milionů 250 tisíc korun. Plánujete tak ve městě i něco nového?

Naší letošní nejvýznamnější akcí je proměna Vodních Valů. Měl by zde vzniknout zcela nově pojatý veřejný prostor s parkem, dětským hřištěm a novými pobytovými plochami.

Nacházejí se ve městě nějaké nemovitosti, které jsou v dezolátním stavu, případně byste pro ně měli lepší využití, ale jejich vlastník je neznámý nebo se o ně nestará, a město má tak svázané ruce?

V každém městě nějakou takovou nemovitost naleznete a Litomyšl není výjimkou. V současnosti diskutujeme o odkoupení staré kovárny.

Jak jste sám přiznal pro naše stránky, kapacita sociálních či startovacích bytů je slabou stránkou Litomyšle. Připravujete proto vybudování nového domova pro seniory a projekt startovacích bytů v ulici Zahájská. Problémem jsou však finance. Jaké předpokládáte náklady a z čeho by měly být pokryty?

Domov pro seniory je v závěrečné fázi projektování. Velmi jsme spoléhali na státní dotační program na MPSV. Ten v jedné větě říká, že stát by pokryl dotací 75 % nákladů a obec by financovala 25 %, ale zároveň je celý program zastropován maximálním příspěvkem ve výši 50 mil. Kč. Náš domov je projektován na 80 lůžek a při reálných nákladech 1,6 mil. na lůžko vám logicky vyjde, že bychom si museli půjčit 80 milionů. To je nad možnosti našeho rozpočtu. V této věci jsem oslovil paní ministryni a doufám, že se v budoucnu podmínky dotačního programu změní.

Na druhou stranu dlouho připravovaný prodej pozemků pro nové bydlení se nesetkal s očekávaným zájmem. Máte pro to vysvětlení?

S tímto konstatováním nemohu souhlasit. Z 15 pozemků se neprodaly zatím pouze tři.

Ačkoliv město není vlastníkem areálu Perštýn, nechalo na své náklady vypracovat architekty studii možného budoucího rozvoje, ale i rekonstrukce objektu. Prozradíte nám výši nákladů a s jakou zpětnou vazbou studii protistrana, tedy zemědělské družstvo, přijalo?

Studie stála něco málo přes 100 tis. Kč. Není to poprvé, kdy jsme zadali podobnou studii. Perštýn je zajímavou lokalitou a je to vstupní brána do města, a i proto jsme chtěli být v tomto území více zorientovaní. Studie nám ukázala důležité vazby na dopravní řešení, objemové uchopení budoucích staveb a pracovala s možnou jejich náplní. Zcela jistě to ale není dogma a samozřejmě že bude záležet na vlastnících, jak celou záležitost uchopí.

Domníváte se zpětně, že byl prodej, který již tehdy vzbuzoval nemalé emoce, správným krokem?

Jsem o tom přesvědčený. Tehdy jsme narovnávali vztah mezi pozemky ve vlastnictví města a stavbami ve vlastnictví družstva. Skutečnost, že za celou dobu, kdy je Perštýn nabízen k prodeji, se nenašel zájemce, ukazuje, že ony výkřiky, jak prodáváme pod cenou, nebyly na místě.

Litomyšl a některé okolní obce nesouhlasí s mimoúrovňovou křižovatkou, která by měla sloužit k připojení České Třebové na R35. Její přivaděč by lidem zkomplikoval život a obcím se navíc zdá, že je pro dopravu křižovatka zbytečná. Co konkrétně se ale snažíte dělat pro to, aby kraj a ŘSD změnily názor?

Popravdě vedeme permanentní jednání na různých úrovních. Počínaje ministrem dopravy přes krajské zastupitelstvo, ŘSD a konče společným postupem nás, starostů dotčených obcí.

R35 je pro region klíčová, přesto se její stavba táhne již řadu let. Kdo je podle vás za to odpovědný?

Jednoznačný viník se bude označovat asi těžko. V minulosti to bylo napadnutí postupu panem Vaňousem, dnes kupříkladu ministerstvem dopravy a jeho nesprávným vyhodnocením situace ohledně EIA.