Novela zákona o ochraně zvířat proti týrání má zakázat „chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin“. Netýkala by se tedy například chovu králíků nebo nutrií. Novelu podepsalo pět desítek poslanců, tedy čtvrtina členů dolní parlamentní komory. Argumentovali etickými důvody i tím, že podmínky na farmách, byť splňují standardy, neodpovídají potřebám divokých zvířat. Při dnešním hlasování podpořilo schválení novely 132 ze 161 přítomných poslanců.

Zákaz měl také podporu ochránců zvířat a části veřejnosti. Spolek na obranu zvířat OBRAZ nedaleko sídla Poslanecké sněmovny pořádal akci, při níž dobrovolníci po vzoru zvířat pobývali v kleci. Zhruba 46.000 lidí pak podpořilo přijetí zákazu podpisem petice.

Čtvrt století kožešinové farmy

Odpůrci zákazu se obávají mimo jiné toho, že zrušení farem povede ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy. Argumentovali také tím, že chov se pouze přesune do Polska či Norska, kde jsou podle nich kvůli kožešinám chovány miliony zvířat ročně.

Provozovatelé kožešinových farem, které ČTK oslovila, se bojí toho, že je zákaz zcela zlikviduje. „Stát ze mě udělá žebráka,“ řekl David Vojtíšek, který vlastní farmu ve Velkém Ratmírově na Jindřichohradecku s chovem asi 15.000 norků. Podnik provozuje 25 let a podle svých slov do něj za posledních pět let investoval kolem 30 milionů korun. Kvůli zákazu se chce obrátit na senátory, kteří budou novelu nyní posuzovat, a zvažuje právní kroky.

Provozovatelé farmy ve Vítějevsi na Svitavsku se zhruba 3000 norky a až 600 liškami, František a Marie Ducháčkovi, se obávají velkých ztrát. Uvedli, že na venkově jen těžko najdou jiné uplatnění. Náklady na likvidaci farmy odhaduje Ducháček na 1,5 až dva miliony korun, hodnotu farmy na čtyři miliony. Farmu už Ducháčkovi předali dceři. Pokud by museli v nejbližší době do farmy investovat větší sumu, raději ukončí provoz dříve, než vyžaduje zákaz.

Dojde na kompenzace od státu?

Za neférový považuje zákaz Helena Dubjuková, která pracuje s manželem na jeho farmě v Pustějově na Novojičínsku. Oba doufají v to, že se to ještě změní a zatím se nebavili o tom, co budou dělat dál. Naopak třeba chovatelka Dagmar Šolcová z Křižanovic na jižní Moravě už dříve uvedla, že s koncem počítá a do chovu neinvestuje. Zákaz jí ale připadá absurdní vzhledem k tomu, že bylo nutno upravit klece podle požadavků EU, a nyní přijdou tyto investice vniveč.

Provozovatelé farem by v případě, že zákaz potvrdí i Senát a prezident, mohli žádat kompenzace od státu. Dostat by je měli zpravidla v případě, pokud chov zahájili před koncem loňského června. Podrobnosti způsobu a rozsahu kompenzace má stanovit vyhláškou Ministerstvo zemědělství. Výše příspěvku by nicméně neměla přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let.