Nejdůležitějším tématem americko-ruského jednání v Rijádu byla podle Štefce bezesporu budoucnost rusko-amerických vztahů, využití surovinových zdrojů na bývalých ukrajinských územích obsazených Ruskou federací i téma ukončení války na Ukrajině.
Nepozvání EU k jednacímu stolu v Rijádu bylo podle jeho slov logické hned ze dvou důvodů: „Za prvé, EU a evropských zemí NATO se týkalo jen minimum projednávaných témat. A za druhé – kdo by se vlastně měl těchto jednání zúčastnit? Vedení EK? I když se tak snaží navenek tvářit, nereprezentuje politicky ani diplomaticky členské státy EU, které mají, aspoň zatím, stále ještě svou samostatnost a svrchovanost. EK nemá ani atributy, ani výkonné orgány nebo pravomoci skutečného státu a stále platí slova Henriho Kissingera ze sedmdesátých let: ‚Komu mám zavolat, když chci mluvit s Evropou?‘“ píše ve svém facebookovém komentáři.
Svou argumentaci vysvětluje tím, že účast představitelů jednotlivých států EU by podle něj nedávala smysl, neboť se jednání prakticky netýkalo evropských zájmů. V tomto kontextu zmiňuje nedávnou pařížskou schůzku, svolanou prezidentem Macronem, která podle něj nebyla ani o míru, ani o bezpečnosti: „Samozřejmě nejednali o míru. Naopak. Domlouvali se, jak sehnat peníze, zbraně a munici na další pokračování bratrovražedné války mezi Ruskem a Ukrajinou a také jak povzbudit Zelenského, aby neztratil nervy a hrál dál svou životní roli velkého státníka a bojovníka proti rozpínavosti Ruska,“ uvedl s tím, že setkání dokonce zahrnovalo diskuse o potenciálním vyslání vojáků armád evropských států přímo na Ukrajinu.
Dále uvádí širší geopolitické souvislosti tohoto dění a poukazuje na motivaci jednotlivých zemí: „Vysvětlením je zdánlivě nepochopitelná přítomnost Starmera a dánské premiérky. Jednalo se totiž o zajištění britského přístupu ke zdrojům surovin. Británie přece sotva před pár dny dostala jako součást smlouvy o stoleté vojenské spolupráci s Ukrajinou od prezidenta Zelenského dar v podobě dodatku o právu na využití nerostného bohatství Ukrajiny. Včetně jeho ložisek v oblastech obsazených ruskou armádou. Přece nebude pomáhat nějaké východoevropské zemi, na které jí jinak vůbec nezáleží, jen tak zadarmo,“ uvádí Štefec.
Vysvětluje i přítomnost dánské premiérky: „Stejně jako ukrajinské zdroje zajistila si svého času Británie v Grónsku výhradní licence na těžbu obrovského nerostného bohatství největšího ostrova světa. A stejně jako v případě Ukrajiny, jejíž nerostné zdroje si nárokuje prezident Trump, i tady Británie najednou narazila na fakt, že obrovské zisky, na které měly zálusk banky v londýnské City, by mohly skončit v amerických rukách,“ dodává Štefec.
Navíc to vypadá, že díky Trumpovi přijdou britské banky i o další zdroj peněz, Kanadu. Členskou zemi Commonwealthu, bohatě dotovanou americkými penězi a exploatovanou britskými firmami. A to je podle Štefce nepřípustné: „Proto šéf NATO, šéfka EK, členové potenciální koalice ochotných a dánská premiérka. Bylo potřeba sladit noty a vymyslet narychlo kroky, jak USA zabránit v naplnění Trumpových plánů. K tomu tahle parta samozřejmě nepotřebovala nikoho dalšího. A už vůbec ne českého premiéra Petra „Supermana“ Fialu, který vlastně ani nepotřebuje nic vědět. Stačí mu jen zavelet,“ uvádí.
Británie je tak schopná zajistit místo USA financování války na Ukrajině: „Dokáže dokonce zorganizovat skupinu zemí ochotných vyslat na Ukrajinu vojáky a zajistit eskalování konfliktu až do úrovně otevřené války s evropskými zeměmi NATO. Nedokáže ale zajistit porážku Ruska a získat přístup k ukrajinským zdrojům, pokud Trump odmítne hrát její hru ‚na pátý článek severoatlantické smlouvy‘ a odmítne se na této válce podílet.
Proto ta snaha co nejrychleji vytvořit paralelní systém financování války evropskými penězi bez ohledu na obyvatele evropských zemí, proto ta snaha co nejdříve zformovat ‚koalici ochotných idiotů‘, schopných poslat své občany umírat pro britské zájmy na Ukrajinu. Samozřejmě bez britské účasti – je to přece věc EU, a oni jsou mimo,“ uzavírá Štefec, že EU s Británií za zády dokáže pokračovat po omezenou dobu ve válce bez USA, ale v žádném případě nedokáže porazit Rusko a zabránit mu v dosažení všech deklarovaných cílů. Jediné, čeho může dosáhnout, je ničivá válka na území východní Evropy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
