Policie zahájila stíhání komunistických funkcionářů Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara za zneužití pravomoci kvůli používání střelných zbraní na hranicích. Podle předsedy Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jana Lelka si byli vědomi toho, že na státních hranicích Československé socialistické republiky dochází k používání střelných zbraní ze strany příslušníků Pohraniční stráže proti osobám, které se státní hranice snaží neoprávněně překročit za účelem opustit Československou socialistickou republiku. I přes to ze své pozice vedoucích představitelů Československé socialistické republiky nepřijali žádné opatření, kterým by používání střelných zbraní zabránili.

Vyšetřování probíhalo na základě návrhu z německé strany. „Registroval jsem už několik měsíců, možná i let, šetření, které v této věci probíhalo. Okruh osob nebyl specifikován. Původně to vypadalo, že to může být širší okruh osob, nakonec v síti zůstaly jenom tyto tři rybky. O tom, že se to vyšetřuje a že to vyšetřování probíhá na základě podnětu ze strany německých orgánů, jsem věděl. A že to dotáhli k tomuto výsledku, mě nepřekvapuje,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz advokát Jaroslav Ortman. Protože jde o trestné činy, které nelze promlčet, zahájila policie stíhání mužů pro zvlášť závažné zneužití pravomoci úřední osoby, za což jim v případě odsouzení hrozí trest od dvou do deseti let.

Stíháni jsou za to, že nevyužili svého stranického postavení

Kriminalisté tvrdí, že kvůli nečinnosti těchto tří funkcionářů přišlo o život devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice. Počátek trestné činnosti vztahuje policie k roku 1976, protože tehdy vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi. „Československé vnitrostátní předpisy však tuto možnost prakticky vylučovaly. Při nelegálních přechodech státní hranice tak docházelo k úmrtím a závažným zraněním osob, které při útěku nikoho neohrožovaly,” připomněla policie s tím, že obvinění byli o těchto incidentech informováni, z titulu svých funkcí mohli tragédiím zabránit změnou právních předpisů, což ale neučinili.