Černohorský se v rozhovoru pro Lidovky.cz domnívá, že justice může na základě čtrnácti podaných trestních oznámení zjistit něco nového. „Je možné, že policie některé věci odloží, protože došlo k promlčení. Vzhledem k tomu, že komise neměla přístup do interních systémů policie, kdy v některé věci například mohlo dojít k přerušení a přetržení lhůty pro promlčení. A to by pak nemuselo být promlčené. V komisi jsme se shodli, že podáme tato trestní oznámení a policie se s lhůtami vypořádá sama,“ poznamenal pirátský poslanec. Podle jeho slov je lepší podat oznámení a nechat zkoumat policii, zda došlo, nebo nedošlo k promlčení. 

Černohorský se domnívá, že stát nepřestal vlastnit hornické byty po OKD. „Existují právní názory, které říkají, že vložení bytového fondu do společnosti OKD bylo v rozporu se zákonem. Pouze soud může v důsledku říci, jestli pochybení bylo tak významné, že by tento akt byl zneplatněn od prvopočátku. Do toho vstupují nové faktory. Řešili jsme to s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a s Ministerstvem financí. Existují totiž také názory, že sice můžeme mít pravdu, ale že mohlo dojít k takzvanému mimořádnému vydržení, a to k datu 30. ledna 2012. To je další věc, kterou musí Ministerstvo financí vyhodnotit,“ poznamenal dále poslanec. 

Hovořil také o jednom zpravodajci BIS, který měl na starosti i věci spojené s OKD a plynule přešel do funkce bezpečnostního ředitele Karbon Investu. „Když ho BIS zbavila mlčenlivosti, aby mohl mluvit před komisí, odmítl vypovídat. Zdůvodnil to obavou z možného trestněprávního postihu, což bylo z mého pohledu zajímavé,“ dodal Černohorský. 

Závěrečnou zprávu z vyšetřování podepsalo všech osm členů komise. Někdejší člen, nový ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že by podpis připojit nemohl, trestní oznámení pokládá za nepodložená. Pro Sněmovnu chce Zaorálek zpracovat vlastní vyjádření. Člen komise za ANO Josef Hájek komentoval historii OKD tak, že „našim daňovým poplatníkům byly ukradeny desítky miliard korun, horníkům, mým kolegům, ukradeno 44 000 bytů“.

Oznámení na Dlouhého a také na někdejšího ministra pro privatizaci Jiřího Skalického a bývalého předsedu Fondu národního majetku Romana Češku se týká 90. let, kdy stát ztratil v černouhelné společnosti většinový podíl. Dlouhý navíc podle předsedy komise Lukáše Černohorského (Piráti) pochybil, když vložení bytového fondu do společnosti OKD nemělo oporu v tehdejších zákonech. „Jsem přesvědčen, že jsem se žádného údajného protizákonného jednání nedopustil, a rovněž věřím, že ke stejnému závěru dospějí příslušné orgány, bude-li trestní oznámení vskutku podáno,“ reagoval Dlouhý. Stejně jako Sobotka mluví navíc o politické motivaci.

Roman Češka v reakci na trestní oznámení ČTK řekl, že o privatizaci OKD nerozhodoval, nepodílel se na jejím zpracování ani na schvalování privatizačního projektu, nejednal ani o prodeji akcií. „Těžko mohu věcně reagovat, když nevím, co je mi kladeno za vinu. Mohu se jen domnívat, že zařazení mého jména na seznam lidí, které navrhuje komise stíhat, je omyl vyplývající z toho, že členové vyšetřovací komise neví zhola nic o tom, jak probíhala privatizace, respektive, že jejich závěry nejsou věcné, ale politické,“ uvedl Češka.

Trestní oznámení na Sobotku a Urbana souvisí s privatizací menšinového státního podílu v OKD v roce 2004 skupině Karbon Invest podnikatelů Viktora Koláčka a Petra Otavy. Pozdější premiér Sobotka byl v té době ministrem financí a Urban ministrem průmyslu a obchodu. Stát dostal 4,1 miliardy korun a podle komise nevyjednal co nejvýhodnější cenu. Sobotka i Urban ale zdůrazňují, že cena byla tržní. „Vždy jsem jednal v souladu se zákony České republiky a hájil veřejný zájem,“ uvedl Sobotka. Někdejší premiér upozornil na to, že policie, státní zastupitelství a soudy prodej podílu už opakovaně prověřovaly, nikdo odsouzen nebyl a komise s ničím novým nepřišla.

Koláček a už zesnulý Otava prodali OKD skupině RPG Industries vedené finančníkem Bakalou. Koláčka a Bakalu komise podezírá podle Černohorského z podvodu. Koláček a Otava totiž podle něho prodali Karbon Invest ještě v době, kdy vyjednávali se státem o koupi minoritního podílu, aniž o tom vládu informovali. Bakala zdůraznil, že ve firmě vždy jednal v souladu s právem a je připraven to všemi právními prostředky prokázat. Jeho mluvčí Šárka Samková řekla, že politicky ustavená komise jen zopakovala tvrzení, se kterými někteří politici přicházejí už více než deset let. „Kdykoliv ale byla tato tvrzení konfrontována s fakty či prověřována nezávislými institucemi, neobstála,“ dodala.

Policie by se mohla v souvislosti s OKD zajímat také o advokáty Radka Pokorného a Richarda Wagnera, a to pro stanovisko zaslané Evropské komisi kvůli prověřování nedovolené státní podpory. Podle komise se mohli oba právníci dopustit podvodu, když zastupovali Karbon Invest a zároveň zpracovali stanovisko pro Ministerstvo financí.

Sněmovní komise podala nebo ještě podá i několik podnětů různým institucím. Týkají se například bytového fondu, který podle názoru komise nepřestal být v majetku státu. Úřady podle člena komise, nezařazeného poslance Lubomíra Volného zatím ve věci bytů nereagovaly.

Členové komise zkoumali také příčiny úpadku OKD v roce 2016. Akcie nástupnické společnosti tehdy převzala státem vlastněná firma Prisko. Za nové majitele bytového fondu vystupovala mezinárodní společnost Round Hill Capital, která sídlí v Londýně.

Společnost OKD byla podle člena komise Václava Klause (Trikolóra) zdravá, ze společnosti ale odešlo „naprosto bezskrupulózně“ zhruba 63 miliard korun a byla vržena do insolvence. Rovněž působením orgánů společnosti OKD a její někdejší mateřské firmy NWR by se měla z podnětu komise zabývat policie.