Chcete, aby Andrej Babiš osobně kandidoval na prezidenta republiky?Anketa
V roce 2020, v roce kdy zemřel, obdržel od tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) Cenu Bezpečnostní rady státu. Ale Procházkova rodina ji odmítla převzít s tím, že není v pořádku, aby cenu určenou pro politického vězně komunistů předával předlistopadový komunista a pracovník Státní bezpečnosti (StB) Babiš.
O to zajímavější je, že si po revoluci Procházka vybral za jednoho ze svých spolupracovníků dnešního prezidentského kandidáta generála ve výslužbě Petra Pavla, taktéž předlistopadového člena komunistické strany.
Generál Pavel se ocitl pod slovní palbou historika Petra Blažka, ale také svého někdejšího spolužáka Pavla Beneše, kteří shodně prohlašují, že Petr Pavel o své práci pro komunistický režim neříká celou pravdu. Neříká, že se měl stát očima a ušima špionů a v materiálech před rokem 1989 je popisován jako příkladný občan komunistického státu.
„Nikdo z nás neměl vzdělání na to dělat diplomaty, my jsme byli vojáci školení na to být pomocníky vojenských přidělenců, být jejich očima při výkonu výzvědných činností na území cizího nepřátelského státu v zájmu Varšavské smlouvy,“ poznamenal Pavel Beneš v rozhovoru pro Novinky.cz.
Historik Pavel Blažek upozornil, že Pavlovo angažmá ve Zpravodajské správě Generálního štábu československé socialistické armády považuje za problematické.
„Za velmi problematickou považuji především jeho příslušnost k vojenské rozvědce. Petr Pavel v roce 1988 nastoupil do jedné z nejvíc utajovaných částí armády. Zpravodajský institut byl založen na začátku sedmdesátých let pro přípravu vojenských rozvědčíků. A to jak tzv. nelegálů, tak pracovníků rezidentur ZS GŠ po celém světě,“ upozornil historik Petr Blažek.
„Byli to zpravodajci, kteří plnili úkoly týkající se nejen armády a sledování vojenského nepřítele – což je pro mě nepřijatelné také vzhledem k tomu, že jejich cílem byly většinou západní armády a NATO – ale zároveň spolupracovali s I. správou, což byla komunistická civilní rozvědka spadající pod StB. Plnili různé úkoly. Například v Paříži se zabývali sledováním Pavla Tigrida a jeho exilového časopisu Svědectví. Je doložené, že jeden spolupracovník vojenské rozvědky získal Tigridův osobní diář s adresami jeho kontaktů. Ty potom režim využíval k propagandě proti exilu,“ pokračoval Blažek.
V souvislosti se současnými články o Petru Pavlovi se přihlásil o slovo Ondřej Procházka, syn Radovana Procházky, který promluvil o generálu Pavlovi.
„Pro nás je zde podstatný rok 1993, kdy se po dvou letech v čele obnovené civilní rozvědky ujal postu šéfa ofenzivního vojenského zpravodajství. A tady se jeho příběh proťal s příběhem pozdějšího generála Pavla. ... Tátovu úctu mu zajistil nejen francouzský Válečný kříž, ale především to, čím si toto ocenění vysloužil: podíl na záchraně životů desítek francouzských vojáků na základně Karin. A také velmi dobrý dojem, který v něm od první chvíle zanechal,“ začal Ondřej Procházka.
„Petr Pavel splňoval tátovu představu o tom, jak by obnovená armáda měla vypadat. Cítil v něm pracovitost, asketismus, osobní statečnost a smysl pro prostou vojenskou čest, tedy vlastnosti, které mu celoživotně konvenovaly. Často a rád o něm mluvil: podle jeho vyprávění působil mladý a energický důstojník v často ospalých a mátožných podmínkách polistopadového generálního štábu jako zjev z úplně jiného světa. Ještě lepší to bylo na vojenských cvičeních, kde svými velitelskými schopnostmi a fyzickou odolností dokázal zastiňovat mnohé vojáky z aliančních zemí,“ pokračoval Procházka.
Není přitom bez zajímavosti, že již v roce 2010 sepsal Radovan Procházka poslední vůli, ve které uvedl, že si přeje, aby Petr Pavel zastával roli jednoho z hlavních řečníků na jeho pohřbu.
Ondřej Procházka dal najevo, že nechce spekulovat nad tím, jestli by dnes jeho tatínek podpořil Pavlovu kandidaturu na prezidenta. „Sám bych byl s takovým závěrem spíše opatrný. Táta vnímal armádu apoliticky, ve volbách se rozhodoval podle úplně jiných kritérií a ani osobní přátelství při tom nebylo rozhodující. Usuzovat na jeho postoj v nadcházející prezidentské volbě by byla jen čirá spekulace,“ uvedl. Ale jednou věcí si prý jistý je.
„Jedno je ale jisté: pokud by byl tatínek dnes naživu, zastal by se Petra Pavla proti současným útokům na jeho osobní čest, morální integritu a profesionální pověst. Připomněl by jeho kritikům, že statečným a obětavým lidem, kteří sloužili v zahraničních misích a později ve velitelských strukturách NATO, vděčí za relativní bezpečí, ve kterém dnes žijí — protože bez nich bychom se do NATO koncem devadesátých let nedostali,“ zdůraznil Procházka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
