Ekonomiky EU a dokonce i G7, nazývající se „nejvyspělejší země světa“, ve světě výrazně ztrácejí. „Gé sedma“ byla již dokonce předstižena klubem BRICS, který aktuálně tvoří Rusko, Čína, Indie, Brazílie a Jihoafrická republika a zájem o členství deklarují Írán či Argentina (ty už podaly přihlášku) a rovněž Turecko, Egypt a dokonce Saúdská Arábie, kterou minulý týden přemlouval ke spolupráci Joe Biden.

Jana Bobošíková se ve svém internetovém pořadu Aby bylo jasno zaměřila na důvody. Tedy poté, co připomněla předvolební kolovrátek Markéty Pekarové Adamové, že patříme na Západ, ne na Východ.

„Pokud Západ, v jehož čele teď prý stojí Petr Fiala, bude před touto realitou zavírat oči, o to hůř dopadnou jeho občané,“ varovala moderátorka.

Sedmadvacet států EU má ekonomický výkon zhruba na stejné úrovni, jako USA. A také jako samotná Čína.

„Z dat Světové banky vyplývá, že Čína dosáhla šestnáctiprocentního podílu na světové ekonomice za posledních 47 let,“ vytáhla graf. Zato ekonomika EU na stejné číslo za toto období spadla z podílu více než 28 procent. Od roku 1975.

„Tento údaj svědčí o tom, že EU není zdrojem prosperity, ale úpadku,“ myslí si bývalá europoslankyně.

G7, skupina sedmi zemí, které mají být na světě nejvyspělejší, se pravidelně schází právě od roku 1975. Velká Británie, Německo, Francie, Itálie, Kanada, Japonsko a USA byly v té době nezpochybnitelnými lídry a dohromady tvořily 63 procent HDP celého světa.

Dnes je to procent čtyřicet pět. A klesá i podíl těchto velmocí na světové populaci, z patnácti procent na deset.

Naopak rostoucími čísly se vykazuje klub BRICS, jak spojenectví pěti velkých a dynamicky rostoucích států poprvé pojmenovala na přelomu tisíciletí americká banka Goldman Sachs.

Dnes BRICS tvoří 26 procent světové ekonomiky, což by sebevědomý Západ nemuselo zneklidňovat, kdyby to v roce 2006, kdy se zástupci klubu poprvé sešli na společném jednání, nebylo pouhých deset procent.

V roce 1997 tvořil BRICS 40 procent HDP gé sedmy. V roce 2017 ji překonal a aktuálně produkuje už o 13 procent více.

Zajímavostí podle Bobošíkové je, že červnový summit G7 na bavorském zámku zajišťovalo 17 tisíc policistů a náklady činily přes 4,5 miliardy korun. BRICS se o tři dny dříve sešel výlučně online.

A také to, že státy BRICS o svém triumfu hovoří jako o „návratu zpět“, na místa, která Východu většinu historie náležela.

„Úspěšná integrace se podle politiků naší pětikoalice pozná tak, že její součástí chce být každý,“ uvedla Bobošíková a Ondřej Kolář ze záznamu potvrdil, že tímto elitním klubem je Evropská unie.

Zájemci o členství v EU jsou dnes Ukrajina, Albánie, Moldavsko nebo Makedonie - země z druhé poloviny světového žebříčku HDP.

Do klubu BRICS se hlásí čtrnáctá, sedmnáctá a osmnáctá ekonomika světa.

Ještě zajímavějším příkladem je Turecko, které třicet let bez úspěchu jednalo o přistoupení k EU, takže teď raději vyjednává o přistoupení k BRICS. Velvyslanec Argentiny, která již přihlášku podala, k tomu uvedl, že na BRICS je na rozdíl od integrace „severu“ (míněno NATO a EU) hezké, že integrace není spojena s žádnou politickou ideologií. Jediným heslem je ekonomický rozvoj a spolupráce.

Závazek neovlivňovat vnitřní záležitosti členských států je pro mnohé státy velmi lákavý.

„To všechno v době, kdy takzvaně nejvyspělejší státy světa vydávají směrnice jak dlouho a jakým způsobem se jejich občané mají umývat a řeší, zda bude v zimě čím topit,“ uzavřela Jana Bobošíková své srovnání.