Hned na začátku červencového setkání Klubu 2019 v Trhovém Štěpánově se Zdeněk Jandejsek dostal k Evropské unii a tím i k tolik diskutovanému Green Dealu. „Naposledy, když jsme se tady setkali, tak jsme mluvili o tom, že volby do Evropského parlamentu dopadly tak, že by to mohlo jít k lepšímu. Tak ono asi půjde, ale nebude to tak veselé, jak jsem si představoval. Protože pokud by se Green Deal dodržel tak, jak nám to naplánoval Timmermans, ten chudák zelenej z Holandska, tak bychom dopadli tedy až katastrofálně,“ zauvažoval na úvod a hned začal podrobněji vysvětlovat.

Snížit zemědělskou výrobu v EU až o 30 procent? Evropa bude dovozová….

„Green Deal mluvil o tom, že se musí snížit intenzivní zemědělská výroba v EU o 25 až 30 procent. Před dvěma lety byla Evropa soběstačná na 112 procent. To znamená, že kdyby šla dolů o těch 30 procent, tak bude Evropa dovozová. Pokud to tak bude, tak budou dovozy potravin z jižní Ameriky. Existuje tady už smlouva, která tedy není zatím ratifikovaná, ale je sepsaná, že bychom měli dovážet to, co tady nebudeme mít, z jižní Ameriky. V jižní Americe jsou běžně používaná antibiotika, soja, kukuřice, GMO…..,“ popisuje podnikatel a exprezident Agrární komory.

„Podle Green Dealu by měla být snížena nejen výroba, ale také množství používané chemie v zemědělství. Každý stát by měl jít o padesát procent dolů proti tomu, co používá v současné době. To je ale nesmysl, protože někdo spotřebovává 7 kilo účinné látky na hektar, například my spotřebováváme 1,37 kila účinné látky na hektar na rok. Takže je to nepoměr. Ale protože Francie má přes tři kila na hektar a měla by jít na padesát procent, tak Macron to zablokoval,“ vysvětlil Jandejsek.

„Ohledně hnojiva mělo dojít ke snížení o 30 procent, pak se to zredukovalo na 20 procent. Ale zase, například Irové mají 500 kilo čisté živiny na hektar, my máme 120 kilo. Ale Francouzi mají něco přes 300, takže to samozřejmě zase zablokovali,“ krčí rameny Jandejsek.

„Takže řada věcí, která je v Green Dealu, je změněna tím, že země, kterým se to nehodí, tak to jsou schopni zastavit. Tedy hlavně Francouzi a Němci.“

Jak je to se slepicemi v klecích? A nesmysly v ČR…… „blázinec, utopie“.

Upozorňuje, že u nás se ale v zemědělství řada věcí asi prosadit nepodaří. A dává opět příklad. „Třeba tolik diskutované slepice v klecích. My jsme byli aktivní, tenkrát si Andrej Babiš vlezl do klece a říkal, že se mu tam nelíbí a ty klece tedy zlikvidujeme už v roce 2027. A vidíte, situace je jaká? Pouze osm zemí řeklo, že ne do roku 2027 ale do roku 2030 budou uvažovat o zrušení těchto klecí. A ty zbylé státy EU ještě se vůbec nemají k tomu, aby zlikvidovaly tento způsob chovu,“ říká Jandejsek.

„Takže EU to řídí podle toho, jak se to hodí tomu kterému státu. To je všechno jen fikce, která se může změnit. Proto když vidí, že se jim nedaří tyto zmíněné věci zvládat, tak přišli s těmi nesmysly. Například Česká republika, která mluví o tom, jak budeme zvedat naftu o 10 až 15 korun, stejně tak benzín. Jak budou emisní povolenky platit domácnosti. To je blázinec, utopie, to je nesmysl. S tím vůbec nelze pracovat. Oni dokonce mluví i o tom, že plyn se musí zdražit o 10 až 20 procent. Tímto způsobem by Evropa jen zchudla. Myslím, že v Evropském parlamentu budou velké boje a velké třenice o tom, co se má změnit a co ne,“ domnívá se potravinář.

Export obilí z Ruska, z Ukrajiny…. Cena u nás a dotace….

Mluví i o tom, že zemědělství nemůže za současné situace v České republice ekonomicky v podstatě vůbec fungovat. „Rusové připravují export zhruba 48 milionů tun obilí. Na Ukrajině už na půdě nehospodaří jen Ukrajinci, ale velké nadnárodní firmy, které mají obrovskou sílu investovat do zemědělství. Takže tam budou mít určitě tak 20 milionů tun obilí na export. My budeme muset kupovat ukrajinské obilí, které bude bezcelní a bude cenově zhruba kolem 2 500 až 3000 korun za tunu. A víte, jaká jsou teď u nás ceny? Ječmen 3 200 korun za tunu, pšenice 3 600 až 3 800 korun…. Mluvím o krmném obilí. Potravinářské obilí bude podstatně dražší. Protože i současné počasí nám likviduje potravinářskou hodnotu, která se určuje především podle obsahu lepku. Takže situace bude taková, že potravinářské obilí může být klidně o tisíc korun na tunu dražší,“ popisuje situaci v ČR Zdeněk Jandejsek.

„V dnešní době, při dnešních vstupech (nákladech), ječmen za 3 200 ani pšenici za 3 600 korun za tunu neuděláme ani náhodou. Když nám ještě zase zmáčknou podpory, které máme možná nejmenší v EU, tak to bude opravdu problém. Zrovna se objevilo na internetu, jak je to s dotacemi ve Španělsku. Tam je to rozpočtené na obyvatele, ne na hektar. Mají samozřejmě mnohem víc než u nás. Pokud budeme tímto způsobem dál pracovat a naše vláda bude každý rok ubírat v podporách v zemědělství a ostatní země naopak v podporách přidávat, tak samozřejmě nebudeme schopni konkurovat,“ krčí rameny.

Živočišná výroba asi ještě chvíli vydrží. A jak je to s drůbežím masem?

„Je pravda, že my, co máme velkou živočišnou výrobu, tak to ještě chvilku asi vydržíme. Máme relativně nadprůměrné výsledky v rámci EU, tak jsme schopni to ještě nějaký rok přežít. Ale jak dlouho, to nedokáži říct. Ale ti, kteří zrušili živočišnou výrobu…. Kdybyste viděli, kolik je teď na prodej zemědělských podniků. A kdo to koupí? Samozřejmě ti, kteří získali peníze například na energiích, na těch našich nesmyslných fotovoltaikách,“ poukazuje a ptá se, co tedy bude dál.

„Budeme pouze námezdní sílou. Budeme v těch krabicích dělat součástky do těch jejich aut, kterých bude stále míň a míň. Jedině, že budeme jezdit třeba do Maďarska, kde se budou stavět obrovské automobilky. Situace je prostě velmi náročná,“ vysvětluje a dostává se k dalšímu problému dnešních českých zemědělců a potravinářů.

„Je pravdou, že v současné době je velký zájem o drůbeží maso. My ho až pomalu nestíháme dodávat.  Ale ta cena je taková, že minulý měsíc na 250 milionech korun obratu jsme udělali pouze pět milionů korun zisku. Je to katastrofální stav. Tlak velkých nákupních center je tak obrovský, že výsledek pro výrobce je plus minus nula,“ konstatuje nevesele a vrací se zpátky ke Green Dealu.

Zavírat tepelné elektrárny je úplná hloupost

„Ano, jsou škodliviny, které se tvoří třeba z automobilového průmyslu a z dalších věcí. Ale není to kysličník uhličitý. Jsou to sirné kysličníky, kysličníky těžkých kovů a další. Kysličník uhličitý potřebujeme a určitě ho nepotřebujeme snižovat. Kysličníku uhličitého je málo. Je to 0,038 procenta. V historii jsme ho tady měli až 4 a půl krát více. A na planetě byly desetinásobně větší počty zvířat a obrovský růst rostlinných produktů,“ poukazuje Zdeněk Jandejsek s tím, že ani živočišnou ani rostlinnou výrobu tak není nutné snižovat.

„I to, že chtějí zavírat tepelné elektrárny je úplná hloupost. My jsme za posledních dvacet let vložili tolik miliard, abychom to odsířili, abychom ty škodliviny zadrželi…. Například Poláci budou mít tepelné elektrárny minimálně do roku 2050 a pak se možná budou rozhodovat, jestli je budou používat, nebo ne. Čína pracuje normálně s energií z tepelných elektráren, ale používá i další zdroje. To ukáže čas, co pro nás bude nejlepší. Takto bychom měli uvažovat. Co z toho plyne? Pokud stát nebude mít ve vedení odborníky, nebude mít v různých profesích lidi, kteří o tom něco vědí, nebo je nebude mít kolem sebe ten, který se tam nechá zvolit, skončíme opravdu špatně,“ uzavřel Zdeněk Jandejsek.