Prezident Zeman je nemocen, prý nemůže momentálně vykonávat svoji funkci. Jak se na to dívat z pohledu toho, že je vrchní velitel ozbrojených sil? Jak velký je to problém? „Prezident České republiky je vrchním velitelem ozbrojených sil. Co to ale v praxi znamená? Je to spíše formální záležitost, než skutečný reálný výkon velení ozbrojeným silám. Role pana prezidenta je jmenovat ministra obrany jako součást vlády, jmenuje náčelníka generálního štábu a jmenuje či povyšuje do vyšších hodností generály. To je všechno. Ještě za mě jmenoval třeba velitele letectva, velitele pozemních sil, což se ale dávno změnilo. Jeho faktický vliv na výkon velení ozbrojeným silám je téměř nulový, protože použití ozbrojených sil ve válečném konfliktu je na základě válečného stavu, který vyhlašuje a schvaluje Parlament České republiky. V zásadě by velení vojskům přecházelo na vládu, ministra obrany, a to faktické zabezpečení velení vojskům zajišťuje náčelník generálního štábu,“ vysvětlil generál v záloze Andor Šándor.

Zvláště senátoři mluví o článku 66 a odebrání pravomocí prezidentovi. Není to předčasné, proč tolik tlačí na pilu a dělají kolem toho takovou dělostřeleckou přípravu? „Jsem přesvědčen, že jsme součástí příliš vybičované hysterie, kterou bych nazval takto: Na základě nevhodně komunikace kanceláře pana prezidenta posuzujeme skutečný stav pana prezidenta. Nejsem samozřejmě lékař, ani jsem neviděl žádné chorobopisy, ani žádné prohlášení. Domnívám se však, že výraz není schopen se vrátit k plnění pracovních povinností nemusí být to stejné jako není schopen vykonávat ústavní roli,“ myslel si. Pracovní povinnosti jsou podle něj vyřizování každodenní agendy, kontakt s politiky, psaní dopisů a podobně. „Toho asi pan prezident není schopen. Ale že by nebyl schopen pověřit či jmenovat někoho sestavením vlády, to si nemyslím. Nehledě na to, že teď jsme v době, kdy role prezidenta z tohoto pohledu není nijak dramatická. Parlament se může sejít sám po třiceti dnech. Myslím si, že se z toho udělala zbytečně veliká politika. Rozumím jí z jednoho pohledu, a to je, že strany, které vyhrály volby, mají obavu z toho, že by pan prezident svými prohlášeními, že dvakrát to dá Andreji Babišovi, mohl komplikovat předání moci. Osobně jsem pro to, aby toto předání moci proběhlo velmi rychle podle zákona, protože 108 je 108. Ale jestli je kvůli tomu potřeba zbavovat prezidenta pravomocí, to si nejsem jist. Že se nyní není schopen vrátit k plnění pracovních povinností nezbytně nutně neznamená, že není schopen vykonávat ústavní funkci,“ domníval se.

Zbytečně se to hrotí

„To, že není zdráv, je evidentní. Ale každý můžeme být někdy nemocen, dokonce i v kómatu, neschopni komunikovat, ale to ještě nemusí být terminální stadium. Proto si myslím, že se to začalo zbytečně brzo a zbytečně se to hrotí. Může to vytvořit nebezpečný precedens. Byl bych proto spíše ubrat. Že jsme měli nedostatek informací, to je pravda. Ano, pan prezident je vážně nemocen. Ale to ještě neznamená, že je úplně mimo. To jsme neslyšeli. Z toho vyjádření Ústřední vojenské nemocnice se mi zdá, že se evidentně nevrátí do práce, že nebude na Hradě, či v Lánech, ale to ještě neznamená podle mě, že není schopen jmenovat předsedu vlády či udělat jiný ústavní akt. Samozřejmě připouštím, že jmenovat vládu na chodbě v ÚVN, nebo na ARO není příliš důstojné. Také jsme však už viděli, jak prezident jmenoval ministry zdravotnictví v Lánech vsedě, protože už tehdy nebyl zdravotně způsobilý,“ připomněl Andor Šándor.

Pokud Parlament prezidentovi jeho pravomoci dočasně sebere, co se stane, když se pak třeba prezidentův stav časem vylepší? To pak bude muset nějak dokazovat, že už je schopen, nebo jak si to představit? „To nevím. Je tady varianta, že prezident může podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu. Předpokládám, že by se Ústavní soud takovouto stížností zabýval neprodleně. Nejsem však právník, tyto věci nevím. Z debaty, kterou vidím, se mluví o nějakém dočasném odebrání pravomocí. Důvody jsou zřejmé. Jde o bezkomplikované jmenování profesora Fialy předsedou vlády, což učiní předseda Poslanecké sněmovny, který bude zvolen 8. listopadu a jemuž složí Babišova vláda demisi. Tento nový předseda Poslanecké sněmovny – bude to někdo z těch stran, které vyhrály parlamentní volby – jmenuje profesora Fialu premiérem České republiky,“ vysvětlil generál. „Jaká bude další reakce uzdravšího prezidenta těžko mohu předvídat. To je také otázka, co bude znamenat to uzdravení. Předpokládat, že uvidíme pana prezidenta chodit po lánské oboře už asi není ve hře. Nechci být ale posel nějakých zpráv. Jde o to, aby bylo prokazatelné, že jeho kognitivní schopnosti jsou natolik silné, že je schopen vykonávat dál prezidenta republiky do 7. března 2023,“ doplnil.

Na sociálních sítích se objevují i slova o ústavním puči, což jsou slova samozřejmě silná, nicméně máme tady plno lidí, kteří nehlasovali pro novou budoucí vládu. Přitom se zdá,  že vítězné koalice poberou všechno. Premiéra, předsedu Sněmovny, předsedu Senátu už mají, a pokud se vezmou pravomoci prezidentovi, budou vlastně ovládat i Hrad. Není to moc? Nenaštve to tyto lidi, z nichž mnozí patrně Zemana volili? „Je to problém české politické kultury. Umím si představit, že vítězná koalice pokud slyší z úst pana prezidenta, že oba dva pokusy dá Andreji Babišovi, přestože se zatím ukazuje, že Andrej Babiš by nebyl schopen novou vládu sestavit, tak je jenom logické, že vítězné strany nedají Andreji Babišovi třetí pokus v tom, že by daly ANO předsedu Poslanecké sněmovny. Kdybychom tu měli politickou kulturu, tak ty dvě koalice mají 108 hlasů, je to jasné, nezpochybnitelné a Babišovo ANO odchází do opozice. Pak si umím představit – pokud pan prezident tuto realitu respektuje – že by mohli dostat předsedu Poslanecké sněmovny, což v zemích, jako je Velká Británie, je naprosto normální. Je mi líto, ale ani po třiceti letech u nás politická kultura není normální. Ani vítězná ANO po minulých volbách nedala opozici předsedu Poslanecké sněmovny, přestože to byla menšinová vláda,“ všiml si.