Druhý ročník konference ke svobodě slova uspořádala Společnost pro obranu svobody projevu pod názvem Přežije svoboda slova boj s dezinformacemi? Po prvním panelu, v němž o svobodě slova diskutovali lídři eurokandidátek, byl ten druhý zaměřen na svobodu slova jako podmínku pluralitní demokracie. Role moderátora se ujal spoluzakladatel a ředitel SOSP Vlastimil Veselý, jenž se věnuje mezinárodní spolupráci při obraně svobody slova v prostředí digitálních platforem. Úvodem přítomným objasnil, proč zastoupení v jednotlivých diskusních panelech je názorově méně vyvážené, než by si Společnost pro obranu svobody projevu přála.

„Do tohoto panelu jsme zvali Tomáše Pojara, který zdědil agendu dezinformací po Michalu Klímovi. Ale omluvil se z pracovních důvodů, protože je na zahraniční služební cestě,“ zdůvodnil ředitel SOSP nepřítomnost poradce vlády pro národní bezpečnost. Proto za sebe doporučil Miloše Gregora, politologa, kterého si Petr Fiala povolal ze své alma mater jako poradce pro oblast informační gramotnosti a boje s dezinformacemi. „Pan Gregor nám ovšem poslal odmítavou a velmi arogantní odpověď. To jen na okraj, aby bylo vidět, že se snažíme zprostředkovat i názory za vládu, aby tu zazněl i její pohled. Snažíme se komunikovat s tábory, s nimiž máme rozdílné názory, ale jak vidíte i na příkladu Pirátů a STAN, tak jejich zájem o komunikaci je prakticky nulový,“ připomněl Vlastimil Veselý absentéry v diskusi eurolídrů o svobodě.

Občanská společnost má bojovat za svobodu projevu

Úvodním řečníkem druhého panelu byl bývalý náměstek ministra zahraničí a politolog Petr Drulák, který se zaměřil na rovnováhu, respektive spíše nerovnováhu, moci, k níž dochází. „Moderní západní společnosti tak, jak se formují od počátku 19. století, jsou založené na určité rovnováze tří společenských segmentů. Ale tato rovnováha je dnes v otázce svobody projevu zásadním způsobem porušena. Těmi segmenty jsou veřejná moc, soukromá moc daná soukromým vlastnictvím a to, čemu se říká občanská společnost. Když mluvíme o svobodě projevu, tak každý z nich má určitou roli. Od veřejné moci očekáváme, že ji bude respektovat a že ji bude právně garantovat. Ale víme, že veřejná moc bude mít vždy tendenci svobodu projevu nějakým způsobem umenšovat. I když budou ve vládě andělé, tak budou mít tendenci potlačovat názory, které říkají, že vládnou špatně, a naopak vyzdvihovat názory, které říkají, že vládnou dobře,“ upozornil Petr Drulák.

To od vlád můžeme očekávat vždy a v době, kdy dnes mají propagandistické mašinérie, tak to bude o to víc než v onom 19. století. „Nemusí se nám to líbit, ale patří to k životu v demokratické společnosti. Protiváhou tak, jak se naše společnosti vyvinuly, byla občanská společnost. Lidé na univerzitách, ve svobodných povoláních, kteří, aby to mohli dělat, potřebují o těch věcech svobodně mluvit, potřebují svobodně kritizovat vládní moc a ve slušném demokratickém státě to veřejná moc respektuje. Občanská společnost by měla být tím bojovníkem za svobodu projevu. Takhle to bylo od začátku myšleno. U soukromých vlastníků to bývá různé. Ti nemají vyhraněný zájem, protože jsou motivováni ziskem. Korporace tu jsou proto, aby vydělávaly. A někdy budou vydělávat na podpoře svobody projevu, jindy budou vydělávat na potlačování svobody projevu,“ poukázal někdejší český velvyslanec ve Francii.

Situace naplňuje znaky politologického pojmu totalita

Těm z prvního segmentu jde tedy o moc, těm druhým o peníze a těm třetím by mělo jít o svobodu. „Ale v posledních desetiletích vidíme, že úsilí omezovat svobodu projevu prolíná všemi třemi segmenty. Na tom je znepokojující, že výrazní aktéři všech těchto sektorů se spojují pro to, aby zadupali svobodu projevu. Nynější situace naplňuje detenční znaky jiného politologického pojmu, a tím je totalita. Totalita znamená mocenský monolit, který je schopen jednotně vystupovat. To dnes vidíme právě v otázkách svobody projevu. Proto se zastavím u selhání třetího sektoru, kam počítám i média. Kromě nich tam patří univerzity, spolky a tzv. nevládní organizace. Když začínáme mluvit o nevládních organizacích, tak je zřejmé, že existuje problém s občanskou společností. Často ty nejnebezpečnější a nejzarytější potlačovatelé svobody projevu přicházejí z toho třetího sektoru,“ zdůraznil Petr Drulák.