Průzkumu Evropské rady pro zahraniční vztahy (European Council on Foreign Relations, ECFR) z první poloviny května 2024 – tedy ještě před volbami do Evropského parlamentu – týkajícího se války na Ukrajině se zúčastnilo 19.566 lidí z 15 zemí, mimo jiné i z České republiky.

Podle výsledků průzkumu si 69 % Ukrajinců myslí, že jejich země potřebuje k obraně více zbraní a munice od spojenců. Druhým nejdůležitějším faktorem je pro ně vstup Ukrajiny do NATO, který podporuje 39 % respondentů. Třetí nejčastější odpovědí bylo, že spojenci by měli posílat své vojáky na Ukrajinu, což uvedlo 32 % respondentů, a 21 % respondentů uvedlo, že k obraně by pomohlo, kdyby se do války zapojily další země. V Estonsku a ve Francii však už nyní třetina dotázaných vnímá, že jejich země je de facto ve válce s Ruskem.

Přibližně třetina Ukrajinců věří, že válka skončí během příštího roku. Celkově asi čtvrtina ukrajinské veřejnosti navíc věří, že válka skončí ukrajinským vítězstvím. Za nejpravděpodobnější výsledek války 58 % respondentů z Ukrajiny uvedlo ukrajinské vítězství, 30 % míní, že válka skončí kompromisem mezi Ukrajinou a Ruskem, a pouze 1 % očekává, že ve válce zvítězí Rusové.

Oproti tomu Češi nejsou tak optimističtí. Ve vítězství Ukrajiny věří jen 11 % dotázaných. Šance by se Ukrajině zvýšily, pokud by se zvýšil dodaný počet zbraní. Téměř polovina respondentů (44 %) očekává kompromis a 19 % předpokládá ruské vítězství. Přibližně polovina Čechů uvádí, že válka by mohla skončit do pěti let.

Průzkumy po dvou letech války ukazují, že většina obyvatel Estonska, Polska a Švédska podporuje Ukrajinu v boji proti ruské okupaci; ten boj vnímají jako boj proti appeasementu podobně jako během druhé světové války. Naopak v Bulharsku, Řecku a Itálii panuje skepse ohledně ukrajinského vítězství a většina obyvatel podporuje vyjednávání o míru. Země jako Česká republika, Francie, Německo, Nizozemsko, Španělsko a Švýcarsko jsou rozdělené a jejich národní konsensus ohledně války není ustálený.

Evropské země se však vesměs shodují na tom, že jsou silně proti vysílání vojáků na Ukrajinu. Většina obyvatel dotázaných zemí je proti vyslání vojsk svých zemí, podporují však zapojení svých národních jednotek jinými způsoby, jako například poskytováním technické pomoci ukrajinské armádě nebo hlídáním ukrajinsko-běloruské hranice.

Evropané se také vyslovili proti vydávání více peněz na obranu. Větší výdaje na obranu podporují Poláci, Estonci a Švédové. V Německu větší výdaje na obranu kvůli probíhající válce na Ukrajině nepodporuje 36 %, v Česku 46 % a v Itálii 66 %.

Ukrajinci se ve válce příliš nespoléhají na pád Putinova režimu. Že by v příštích dvou letech mohlo dojít k nějaké zásadní změně, si myslí jen 32 %t dotázaných. Na rozdíl od jiných evropských zemí navíc Ukrajinci nepředpokládají, že ruská invaze je předehrou k dalším útokům. Pouze 39 % Ukrajinců se domnívá, že by Rusko mohlo v příštích dvou letech zaútočit na jinou evropskou zemi, zatímco 48 % to považuje za nepravděpodobné.

V Česku věří 33 % respondentů tomu, že pravděpodobnost, že Rusko napadne další evropskou zemi je spíše pravděpodobná či vysoce pravděpodobná. Nejvíce se toho, že Rusko své útoky rozšíří, obává Nizozemsko, kde 49 % respondentů tuto možnost považuje za pravděpodobnou.

Názor obyvatel Ukrajiny – i s přihlédnutím k tomu, že jen 19 % dotázaných si myslí, že by NATO mohlo vstoupit do války s Ruskem – je takový, že ruská agrese se týká výhradně jejich země.  S tímto názorem je však v rozkolu řada evropských zemí. V Nizozemsku (43 %), Portugalsku (37 %) a Francii (31 %) je vyšší podíl obyvatel, kteří možnost konfliktu Ruska a Severoatlantické aliance považují za pravděpodobnou.

Přínos Evropské unie je na Ukrajině vnímán vesměs jako pozitivní (72 %), stejně tak si Ukrajinci váží i přístupu od USA (78 %). Největší důvěru mají Ukrajinci v Litvu a ve Spojené království. Spolehlivost Velké Británie vnímá pozitivně 84 % Ukrajinců. Německo má smíšené výsledky, kde 76 % respondentů jej považuje za spolehlivé, avšak 21 % tomu vyjádřilo nedůvěru. Podobný vztah jako k Německu má Ukrajina i k Francii. Za nespolehlivou ji označilo 19 %. Nejmenší důvěru pak mají Ukrajinci k Rumunsku a k Itálii.

Pokud jde o budoucí vztahy s evropskými spojenci, z průzkumu vyplývá, že dvě třetiny Ukrajinců považují členství v Evropské unii za stejně důležité jako členství v NATO. Ukrajinci tak evidentně hledají zakotvení nejen ve vojenské alianci NATO, ale i v evropském politickém bloku.

Průzkum však také ukázal, že Ukrajinci zatím nejsou ochotni podstoupit významnější kompromisy. Na otázku, zda si mají vybrat – mezi získáním členství v NATO a vzdáním se okupovaného území –, sedm z deseti Ukrajinců říká, že by nepodpořili nabídku brzkého vstupu do NATO výměnou za souhlas s odstoupením od okupovaného území.

Ukrajinci kladou velký důraz na suverenitu a na možnost volby svých strategických spojenců, ačkoliv část populace stále vidí prioritu v obnovení územní celistvosti. 45 % Ukrajinců upřednostňuje zachování suverenity země i za cenu ztráty části aktuálně okupovaného území. Na druhé straně 26 % respondentů preferuje, aby Ukrajina znovu získala aktuálně okupovaná území, ale za cenu demilitarizace a přijetí neutrálního statusu, který by zemi znemožnil vstup do vojenských aliancí. Zbývajících 29 % respondentů neví, kterou z těchto možností by upřednostnili.

Za špatný nápad považuje přijetí Ukrajiny do Evropské unie více než polovina respondentů z Německa (54 %) a Belgie (50 %). V České republiky se proti tomuto nápadu staví 48 % respondentů, a to převážně kvůli převládající myšlence, že na Ukrajině stále převládá vysoká míra korupce.

Že by vstup Ukrajiny do Evropské unie měl být urychlen, Evropané nepředpokládají. Skepse ohledně rychlé cesty do Evropské unie je největší v zemích jako je Německo, Bulharsko a Česká republika. Ve všech třech zemích se přibližně polovina respondentů domnívá, že Ukrajina se stane členem Evropské unie za více než pět let nebo nikdy. To je v rozporu s názorem poloviny ukrajinských respondentů, kteří vidí svou zem jako platného člena EU v následujících pěti letech.