Hlídání hraničního přechodu u obce Medyka má za cíl odhalit případný kontraband či neregistrovaný náklad. „Viděl jsem kamiony, které údajně vezly ‚humanitární pomoc‘ – cibulky tulipánů směřující na Ukrajinu! Která válka potřebuje tulipány?“ nechápal vůdce protestní skupiny na polsko-ukrajinské hranici, Roman Kondrów.
Protesty polských zemědělců otevírají trhliny v kdysi neotřesitelném spojenectví mezi Polskem a Ukrajinou, píše zpravodajský server POLITICO. Dále poukazují na rozpor v postojích k Ukrajině a Evropské unii.
Zemědělci, kteří ve větru i zimě kontrolují sanitky a další komerční dopravu na hraničním přechodu Medyka, se domnívají, že ekonomická podpora Ukrajině stojí Polsko příliš mnoho a že ukrajinské zboží nesplňuje normy EU. Vstup ukrajinských produktů na polský trh podle zemědělců prohlubuje konkurenční nespravedlnost.
Protesty jsou reakcí na systém „solidárních tras“ Evropské unie, který byl zaveden, aby umožnil Ukrajině vyvážet zemědělské produkty do EU pozemní cestou, když už nebylo možné zboží přepravovat přes Černé moře. Podle průzkumu z minulého roku od Centra pro výzkum veřejného mínění (Public Opinion Research Center) vyplývá, že protesty zemědělců podporuje 81 % Poláků.
V únoru minulého roku na protest Poláci pomocí nákladních automobilů a traktorů blokovali tři hlavní přechody na hranici s Ukrajinou. Spor komplikoval jak válečné úsilí Kyjeva proti Rusku, tak i vztah Kyjeva s Evropskou unií, vzhledem k tomu, že Polsko představuje hlavní cestu na Ukrajinu pro vojenskou a humanitární pomoc. Ukrajinský velvyslanec v Polsku protesty označil za „kudlu do zad“ ze strany Polska, země, která byla dosud považována za blízkého spojence Ukrajiny.
Je v Evropě pošlapávána svoboda slova, jak tvrdí americký viceprezident J.D. Vance?Anketa
Zemědělci svůj boj na hranici vnímají jako obranu nejen vlastního živobytí, ale i suverenity Polska a jeho národních zájmů. „Nejde jen o polskou hranici. Je to schengenská hranice. Je na nás, abychom ji bránili,“ řekl zemědělec Wardęga.
Vůdce protestů Kondrów zdůraznil, že i když Polsko původně poskytovalo Ukrajině pomoc, nyní cítí, že jsou Poláci neúměrně zatíženi a stávají se oběťmi ukrajinských oligarchů, kteří z války profitují. Podle serveru POLITICO to je však právě rétorika protestujících zemědělců, která „normalizovala pohled na Ukrajinu jako na příliš zkorumpovanou, příliš zaostalou a příliš divokou, než aby jí bylo možné věřit“.
Předvolební klima
Vztahy mezi Polskem a Ukrajinou komplikují i historické události, mezi nimi i masakr ve Volyni během druhé světové války a boje o město Lvov, které je dnes již součástí Ukrajiny, v roce 1918 bránili polští muži.
„Naše děti umíraly za Lvov, za Volyň, a teď sem přicházejí a chtějí jen brát, brát, brát,“ stěžoval si další z protestujících zemědělců, který trval na tom, že Poláci již zaplatili příliš vysokou cenu.
Nespokojenost s krátkým působením Donalda Tuska ve funkci premiéra a nesplnění jeho předvolebních slibů přidává na vnitřním politickém tlaku Polska. O funkci prezidenta se uchází i varšavský starosta Rafal Trzaskowski. Pokud jeho kandidatura uspěje, očekává se, že by mohla přinést nový přístup k řešení politického napětí. První kolo prezidentských voleb v Polsku proběhne 18. května.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte, že je ekonomická podpora Ukrajiny pro Polsko nevýhodná?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Alena Kratochvílová
karelhrabě
