„Já nevím, jestli je úplně ve stavu mozkové smrti. Kdyby bylo, tak jediná cesta už vede jen do pohřební instituce. Já bych si to určitě nepřál,“ pravil Šándor hned v úvodu rozhovoru pro Český rozhlas.

Jedním dechem však dodal, že to, co o NATO řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, má svou logiku, neboť prezident Trump v poslední době jasně naznačuje, že Alianci vlastně nepotřebuje, protože s obavami hledí především na Čínu, Írán a Severní Koreu. 

„Kdyby USA vnímaly Rusko jako vážnou vojenskou – nikoli bezpečnostní hrozbu, tou je bezpochyby –, tak by mluvilo o Severoatlantické alianci mnohem vážněji,“ zdůraznil Šándor, jenž připomněl, že NATO původně vzniklo, aby drželo Američany v Evropě, Německo na uzdě a Sovětský svaz co nejdál od amerických spojenců. Ani jeden z těchto bodů už nehraje v politice Washingtonu prim.

Rusko sice představuje potenciální problém, ale v tuto chvíli nechystá své jednotky pro útok na Evropu. V tuto chvíli k nám posílá jen své špiony, což znamená, že Ruská federace je jednoznačně bezpečnostní hrozbou, ale ne hrozbou vojenskou.

Turecko jako člen Aliance navíc porušilo Washingtonskou smlouvu tím, že spustilo agresivní akci na severu Sýrie. „Turecko tím porušilo všechny principy Severoatlantické aliance, bohužel s tichým souhlasem Spojených států, byť jsme viděli nějaká rétorická cvičení twitterové diplomacie, kterou Trump předvádí,“ upozornil Šándor.

Ve vysílání kroutil hlavou nad tím, že Rusko bylo za obsazení ukrajinského Krymu postiženo sankcemi, ale Turecku, které spáchalo totéž v Sýrii, se nestalo nic. A tento dvojí standard je podle Šándora problém. Turecko by přitom evropské sankce citelně zasáhly, ale evropští členové Aliance se chovají pokrytecky a jdou jinou cestou. Konkrétně např. německá armáda kráčí cestou svého vytrvalého oslabování. „Německo by mělo být tím silným článkem NATO, ale bundeswehr je zdecimován. Ursula von der Leyen (dnešní předsedkyně Evropské komise) za svých šest let působení na ministerstvu obrany zdecimovala bundeswehr víc než maršál Žukov Hitlerův wehrmacht.“

Toto by se podle bezpečnostního experta mělo změnit. Současně bychom však měli mít na paměti, že výzvy Donalda Trumpa k posílení NATO fakticky znamenají výzvy k nákupu amerických zbraní. Evropské země by však měly být moderně vybaveny a měly by být schopny nasadit stovky tisíc vojáků. V tuto chvíli toho však evropští členové schopni nejsou, měli by si to přiznat a měli by s tím něco dělat. Jinak se budou tak dlouho prázdně ujišťovat o své síle, až uvěří vlastním lžím skrytým pod maskou politické korektnosti a prohrají, až půjde do tuhého. „Nelze se tvářit, že je vše v pořádku,“ varoval host v rozhlase.   

Když budeme investovat do naší obrany, měli bychom investovat rozumně a tak, abychom byli schopni pracovat s naší armádou jako jednotným celkem.   

Když se rozhovor přehoupl do druhé poloviny, věnoval Šándor pozornost Afghánistánu. Tamní konflikt podle něj nemá vojenské řešení a spojencům nezbude, než se s Tálibánem dohodnout. „Tvrzení, že s teroristy se nevyjednává, to přece není pravda,“ upozornil Šándor s tím, že i Britové vyjednávali se severoirskými teroristy. Bez vyjednávání by se nezrodila dohoda z roku 1998. U Tálibánu je to prý podobné.

Pokud se stane to, že po stažení vojáků znovu Tálibán rozhodí v Afghánistánu své sítě a zhorší postavení žen v zemi, nebude to sice ideální, ale podle Šándora bychom měli myslet na to, že ve světě existuje více zemí podobných Afghánistánu, a Západ je nechává být.

V závěru rozhovoru označil za nerealistickou výzvu papeže Františka ke globálnímu jadernému odzbrojení. Dnes se počet zemí, které mají jaderné zbraně, spíše rozšiřuje.