Martinek se na rozdíl od mnoha expertů a komentátorů dívá na úterní telefonát Trumpa s Putinem optikou civilizačního vývoje. Takový jediný krátký telefonát totiž podle něj může změnit dějiny a stát se jakýmsi bodem zvratu.
„Huntington popisuje historii jako trajektorii definovanou body zlomových okamžiků. Bodů zvratu, kdy se společnosti, státy nebo nakonec i samotná civilizace vypraví jiným směrem. Často jde o skorem nepostřehnutelné momenty, které obvykle zaniknou v dobové vřavě,“ vysvětluje na úvod Martinek, z jakých myšlenek vychází.
A právě telefonát prezidentů USA a Ruska je prý jedním z takových okamžiků. Podle Martinka nejde konkrétně o to, co se domluvilo, ale že je to cesta ke konci války mocností, kde hraje Ukrajina jen zástupnou roli.
„Dnes už víme, že jde o zástupnou válku na linii dotyku mezi civilizačními okruhy. Také víme, jak obrovské riziko plyne z možnosti, kdy se tento konflikt nepodaří zastavit. A také víme, že byla otevřena cesta. To podstatné je samotný a prostý telefonát,“ má jasno Martinek.
Kdyby takový telefonát přišel v roce 1914, nemusela prý vypuknout první světová válka a poté ani další války 20. století včetně druhé světové války. „Je dodnes nepochopitelné, že i když mohli tito lidé vahou svých rozhodnutí, rozhodnutí na úrovni králů, zvrátit propukající válku mezi rakousko-uherskou říší a Srbskem, neučinili tak. Naopak, když se v řetězové reakci se svět chýlil do podoby ničivého konfliktu, poslali své národy umírat na bojištích celého světa. Výsledkem byly dvě nejstrašnější války. Jejichž důsledky pociťujeme dodnes,“ tvrdí režisér.
Martinek se následně zamýšlí nad tím, kam už mohla civilizace dospět, kdyby 20. století nebylo poznamenané těmito ničivými konflikty. „Ve skutečnosti je to tak, že naše civilizace je zpomalená a je sto let za vývojem a časovou osou. Je potřeba pochopit, že už na konci 19. století obrovské vzepětí ducha obrovského množství lidí umožnilo vymanit se z okovů středověku. Prakticky během dvou tří generací se svět zcela a naprosto změnil. A stal se tím světem, v němž žijeme dodnes. Moderní dobou,“ vysvětluje Martinek.
Kdyby v roce 1914 tehdejší vládci zažehnali hrozící konflikt, civilizace by prý šla dopředu naprosto nevídaným způsobem a dnes bychom možná už opravdu kolonizovali Mars. „Nad Zemí by se vznášely prstence stovek tisíců satelitů, které by řídily produkci robotů přesného zemědělství, vodovodní a lesní systémy, zavlažovaly půdu a kultivovaly pouště pro rychle rostoucí civilizaci. Kultivovaly počasí a krmily bez obtíží odhadem patnáct miliard lidí. Na šelfech by vznikla nová podmořská města, fantastická svými ekosystémy až k závratnosti. Inteligentní městské urbánní systémy – dopravy, meziměstské transporty tisícikilometrovou rychlostí a autonomní vozidla by lidem usnadňovaly všesměrový pohyb napříč světy a různými civilizacemi,“ zamýšlí se Martinek.
„Lidé by věnovali podstatně více času a energie růstu vědomí, inteligence, kognitivních a sociálních dovedností, protože pojem práce a uplatnění by se radikálně a přirozeně změnil. Změnil by se i způsob, jakým vnímáme sami sebe. Jednoduše bychom přestali být otroky systému. Byli bychom spolutvůrci,“ popisuje svoji vizi režisér.
A to vše díky dlouhému nepřerušovanému míru. To je směr, kterým se máme vyvíjet. „Válka, nevědomí, potřeba ovládat jiné a potřeba vnucovat jim své pořádky jsou spojeným charakteristickým prvkem tvorů, kteří přežili, jako virus, z hlubin dávnověké historie. Provází je strach, manipulace, schopnost ovládat jiné i za cenu zabíjení a násilí. Nepotřebujeme to,“ má jasno Martinek.
A právě Donald Trump a Vladimir Putin tohle podle Martinka velmi dobře chápou. „Jsou to zkušení lidé, kteří měli z titulu svěřené moci možnost pochopit měřítka planety i civilizace,“ je přesvědčený Martinek.
A jejich společný telefonát by podle něj mohl být první vlaštovkou, jak změnit dějiny a civilizaci posunout do lepší budoucnosti. „Bude obtížné nastavit nová a velmi rozumná pravidla soužití, která umožní jednotlivým civilizačním okruhům jejich přirozený vývoj. Můžeme spolu soupeřit, konkurovat si, klidně i vést obchodní, kulturní a politické soupeření, protože to posiluje civilizační vývoj. Ale nepotřebujeme vést ničivé války. Zabíjí nás to a oslabuje všechny. Možná je tohle ten okamžik. Počátek,“ doufá Martinek.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Makarovič