„Přišla jsem, protože 27. květen má v naší rodině velice pevné místo. Daleko důležitější než nějaké okázalosti a vzletná slova politiků je tichá vzpomínka na to, že ti kluci byli ochotni riskovat život a nakonec ho také položili za to, abychom tady mohli dneska svobodně žít. Ukázali nám, že hodnoty jako čest, důstojnost a hrdost jsou důležitými pro každou společnost,“ sdělila advokátka Dagmar Raupachová v Praze 8-Libni u pomníku Operace Anthropoid.

Právě ona je příbuznou Jana Kubiše, jednoho z hrdinných parašutistů, kteří ve zmíněný den před osmasedmdesáti lety spáchali atentát na kata českého národa Reinharda Heydricha. Přesněji, její maminka byla jeho sestřenicí.

U pomníku parašutistů

Čin odvážných československých atentátníků si připomněli představitelé městské části Praha 8 a široká veřejnost. „Stojíme na místě největšího odbojového činu v Evropě, který se za druhé světové války udál. Pomníky hrdinům se mají vztyčovat, a ne bourat. Jsem hrdý na to, že tento památník postavila Praha 8,“ řekl starosta zmíněné městské části Ondřej Gros, s tím, že stát a hlavní město Praha to vůbec nezajímalo. „Památník má jedenáct metrů a byl vztyčen před jedenácti lety přesto, že ze strany státu a Prahy jsme nezaznamenali žádné přání, aby tak bylo pietní místo označeno,“ přidala se místostarostka Vladimíra Ludková. Nakonec si postěžoval i radní Michal Švarc, že představitelé města a vlády každoroční vzpomínkovou akci ignorují.

Uprostřed čestné stráže z místních skautů položili k pomníku věnce a květiny. Zazněla česká i slovenská hymna. Raupachová na akci dorazila, jak dodala, bez nějakého pozvání. „Když řeknu, že jsem příbuzná Jana Kubiše, tak se často setkávám s tím, že se mě lidé ptají, jestli třeba neznám jeho strýce. Většinou odpovídám, že už pamatuji docela dost, ale druhou světovou opravdu ne. U nás v rodině se o tom moc nemluvilo. Maminka byla jako malá v koncentráku a nechtěla o tom pak mluvit. Proto jsem jako dítě směřovala své otázky na babičku. Ta říkala, že jsme byli první rodina, která to v naší linii přežila,“ podotkla.

Ohledně případů propagace fašismu a pozměňování historie prohlásila: „Jako právník musím říct, že máme v našem trestním zákoníku v tomhle ohledu skutkovou podstatu trestného činu. Pokud se něco takového objeví, policie by měla jednat a neměla by být příliš tolerantní. Z malého doutnání, které ani nemusíme pozorovat, se může totiž stát velký požár, který nás může nepěkně překvapit. A různé pohledy na historii? Nemůžeme vyloučit, že si každá mocnost historii tak trochu přibarví ve svůj prospěch. Za sebe se držím faktů a dělám si názor sama.“